Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views :
img

HISTORICKÁ ROČENKA: Letos jsme vám připomněli 75 let od války i jednu z nejstarších dopravních značek v zemi

/
/
/
1038 Zobrazení



I letos jsme vám na webu Vysočina-news připomněli desítky pozapomenutých historických osobností, památek či událostí spojených s Havlíčkobrodskem. Naše články jsme na závěr roku shrnuli do stručné historické ročenky. Najdete v ní připomínky letošních významných i méně významných výročí, ale taky texty, které vás – naše čtenáře – zaujaly nejvíce…

Úvodem naší ročenky zamíříme hluboko do středověku. Někdy kolem roku 1220 – tedy před 800 lety – se totiž narodil mocný šlechtic Smil z Lichtenburka. Muž který, je považován za zakladatele Havlíčkova Brodu.

Na leden pak připadlo 105. výročí úmrtí Františka Niklfelda. Bohatého sedláka od Přibyslavi, který se zapojil do politiky. Na celostátní úroveň to sice nikdy nedotáhl, i přesto ale roky vedl ostré spory s rakouským císařem Františkem Josefem I.

V únoru jsme tradičně hodně pozornosti věnovali událostem roku 1948. Letos jsme přinesli příběh úspěšného slavětínského učitele Josefa Kafky, kterého nastupující komunistická moc po únorovém puči bez milosti zlikvidovala.

Novým vládcům Československa však po roce 1948 nevadili jen úspěšní lidé, ale jako symbol nenáviděné minulosti nesnesli ani šlechtická sídla. Připomněli jsme proto příběh zámku v Bačkově, který komunisté znárodnili a v následujících dekádách zdevastovali.

V březnu do Česka a bohužel i na Vysočinu dorazila koronavirová pandemie. V záplavě zpráv o šíření viru jste ale mohli narazit například i na zmínku o 90 let staré události. V roce 1930 totiž komunistický buřič a student brodského gymnázia Vratislav Šantroch počmáral zdi místních kostelů propagandistickými hesly. Nesměl kvůli tomu jít k maturitě. Za války se pak Šantroch zapojil do odboje a skončil na popravišti. Za normalizace se gymnázium jmenovalo právě po něm.

Na konci března uplynulo také 51 let od takzvaných hokejových událostí – tedy rozsáhlých nepokojů, které v Praze i v dalších městech vypukly poté, co českoslovenští hokejisté na mistrovství světa v roce 1969 dvakrát porazili Sovětský svaz. V onom týmu byli i hráči z Brodu – právě proto se tehdy demonstrovalo právě i tam.

Jak na Brodsku končila válka

V květnu si celý svět připomínal 75. výročí od konce druhé světové války. Na Vysočina-news jsme proto připravili sérii textů, které připomínaly, co se na jaře 1945 dělo na tehdejším Německém Brodě. Popsali jsme například, jak ve městě vypadalo květnové povstání nebo to, jak 9. května příjezdem sovětských vojsk skončila nacistická okupace.

Zmínili jsme také, že ne všude však sovětskou armádu vítali s nadšením. Například v Krucemburku jí lidé nikdy nezapomněli bombardování jen pár hodin před německou kapitulací.

V souvislosti s koncem druhé světové války jsme také popsali životní příběhy několika osobností. Vyniká mezi nimi rodák od Brodu generál Karel Kultlvašr, který velel Pražskému povstání. Komunisté ale jeho zásluhy odmítli ocenit. Co víc, poslali ho na doživotí do vězení.

S rokem 1945 jsou ale spojené i kontroverzní, neřkuli záporné osobnosti. Mezi ně patří například vůdce povstání v Německém Brodě Václav Pašek. Komunista, o kterém dodnes nikdo pořádně neví, co přesně dělal před rokem 1945.

Dodnes netušíme ani to, kam se po druhé světové válce poděl fanatický nacista Hermann Münzbereger. Ten se v roce 1943 stal faktickým starostou Německého Brodu a dva roky se důsledně snažil město poněmčit.

Hned tři zajímavá regionální výročí letos připadla na červen. V tomto měsíci jsme připomněli životní příběh lékaře, a především prvního a dlouholetého ředitele německobrodské nemocnice Františka Zahradnického, od jehož smrti uplynulo 90 let.

Ve stejném měsíci tomu bylo přesně 150 let, co se v Německém Brodě narodil politik a protirakouský odbojář Antonín Kalina. Dnes je po něm ve městě pojmenováno nábřeží. Málokdo ale ví, že kdyby předčasně nezemřel, možná by patřil mezi prvorepublikové politické špičky.

Na konci června jsme pak také přinesli text pro milovníky poštovní historie. Ti si mohli přečíst, kam chodili Broďáci pro dopisy před jedním nebo dvěma staletími. 30. června 2020 navíc uteklo 270 let od založení první poštovní pobočky ve městě.

1968, 1918, 1989,…

Na konci prázdnin každoročně připomínáme tragické události z roku 1968. Letos jsme popsali životní příběh dvou osobností, kterým právě sovětská okupace zásadně změnila život. Gertruda Sekaninová – která velkou část mládí strávila v Německém Brodě – původně byla přesvědčená komunistka, po roce 1968 se z ní ale stala disidentka.

Také chotěbořský rodák Jan Záruba patřil od padesátých let mezi komunistickou elitu. A v jeho případě měl příjezd vojsk Varšavské smlouvy dokonce tragické následky, jejichž okolnosti navíc zůstávají dodnes neodhaleny.

28. října pak uplynulo 102 let od vzniku samostatného Československa. Také toto jubileum jsme připomněli prostřednictvím dvou lidských osudů. Rodák z Ledče Lev Sychrava o zrození nové republiky usiloval v zahraničí po boku Edvarda Beneše, legionář Josef Sobotka (narozený ve vesnici Čachotín) za nezávislý stát bojoval na italské frontě. Zatímco Sychrava se však konce války dožil, Sobotka skončil na popravišti.

Další mimořádně důležité výročí Češi a Slováci slaví v listopadu. Letos jsme na webu Vysočina-news ukázali, že boj proti komunistické totalitě v roce 1989 nebyla jen záležitost Prahy a dalších velkých měst. Proti diktatuře se totiž postavili i mladí lidé v Havlíčkově Brodě. Založili tehdy nezávislé uskupení, kterému dali název Havlíčkova mládež.

V jedenáctém měsíci roku však také uplynulo 180 let od narození dvou významných regionálních osobností – spisovatele a politika Františka Slámy a předčasně zemřelého novináře Josefa Hubáčka.

A významné osobnosti Havlíčkobrodska jsme pochopitelně připomínali i před vánočními svátky. V roce 2020 tomu bylo přesně 295 let, co zemřel Jan František Beckovský. Muž, který na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století statečně bojoval za záchranu českého jazyka.

Na začátku prosince jste pak na našem webu mohli najít také připomínku toho, že i něco co nám přijde tak vzdálené jako napoleonské války, mohlo citelně zasáhnout do života dnešního Havlíčkobrodska. Před 215 lety se totiž u Štoků odehrála bitva mezi rakouským a bavorským vojskem. Měla navíc tragikomické rozuzlení: po jejím konci totiž generálové na obou stranách zjistili, že krvavé střetnutí s tisícovkou obětí bylo naprosto zbytečné.

Co vás letos bavilo nejvíc?

A na závěr připojujeme ještě silvestrovský bonus. Konkrétně tři historické články, které vás letos zaujaly nejvíce. Na třetím místě pomyslného žebříčku skončilo shrnutí životního příběhu chotěbořského továrníka Viléma Eckhardta. Muže, který se nezalekl nacistické ani komunistické totality a vytvořil podnik, který funguje dodnes.

Druhým nejpopulárnějším textem roku je připomínka posledních dnů života husitského vůdce Jana Žižky, který těsně před svou smrtí v Žižkově Poli rozkázal: Pomstěte se Přibyslavi.

A suverénně nejvíc u vás – našich čtenářů – v roce 2020 bodoval článek o jedné z nejstarších dopravních značek v českých zemích. Ta dodnes stojí u Radostína a před nebezpečným klesáním varovala už před třemi staletími.

Závěrem bychom Vám rádi poděkovali za čtenářskou přízeň v roce 2020. Přejeme úspěšný start do nového roku, ve kterém pro Vás opět budeme denně mapovat aktuální dění na Vysočině. A chybět pochopitelně nebudou ani historická témata.

  • Facebook
  • Twitter