Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views :
img

První pokus nevyšel. Květnové povstání v Brodě nacisté potlačili po dvou hodinách

/
/
/
1453 Zobrazení



Válka se blížila ke konci. Sovětská armáda postupovala Moravou a Polskem a Adolf Hitler byl pět dní po smrti, v tehdejším Německém Brodě ale nacisté dál drželi moc pevně v rukou. Bylo ráno 5. května 1945, když do města na Vysočině přišel telegram, že v Praze vypuklo povstání. Proti nacistům pak obratem povstali i obyvatelé Brodu. Do osvobození tehdy ale zbývaly ještě dlouhé čtyři dny…

Autorem zmíněného telegramu byl protektorátní ministr dopravy Jindřich Kamenický. Ten do všech významnějších českých (a dosud okupovaných) měst rozeslal informaci, že kvůli začínajícímu povstání přestávají v protektorátu platit německé jazykové zákony. Úředním jazykem se tak opět měla stát čeština. Kamenický zároveň obyvatelstvo vyzýval, aby ihned vyvěsilo československé vlajky.

Podobné zprávy do Německého Brodu po deváté hodině ranní telefonovali také pražští úředníci a železničáři. Obyvatelé města tehdy pochopitelně věděli, že porážka nacistického Německa se blíží. Čekali tak na okamžik, kdy bude možné převzít moc. A 5. května se zdálo, že zmíněná chvíle nastává.

Informace o začátku Pražského povstání se po Brodě rozšířila vpravdě bleskurychle. Kolem desáté hodiny už bylo město plné československých vlajek a náměstí se postupně plnilo nadšenými obyvateli.

Z oken létaly busty a obrazy Adolfa Hitlera, ze zdí mizely nacistické orlice a hákové kříže. Skauti obsadili sídlo mládežnické organizace Hitlerjugend, v němž měli před začátkem války svou klubovnu.

Brod už nebude Německý

Na všech nárožích se začaly objevovat narychlo vytištěné letáky, na kterých stálo, že Německo kapitulovalo a že moc ve městě přebírá před tím narychlo ustavený Revoluční národní výbor. Jeho členové se krátce po desáté hodině sešli na radnici.

Do svého čela si zvolili kontroverzního komunistu Václava Paška (jeho příběh představíme 7. května) a vyhlásili mobilizaci – výboru se prakticky okamžitě podřídili brodští policisté a četníci a také část civilního obyvatelstva.

Národní výbor taky rozhodl, že město se nově nebude jmenovat Německý, ale Havlíčkův Brod. Kolem půl jedenácté členové výboru novinky oznámili stovkám obyvatel sroceným na náměstí. Ti je s nadšením přijali.

Mezi tím policisté a četníci začali zatýkat některé německé důstojníky, kolaboranty nebo příslušníky gestapa. Německé vedení města bylo v prvních desítkách minut povstání naprosto dezorientované a v nastalé situaci nedokázalo nijak reagovat. Velitel místní vojenské posádky dokonce Václavu Paškovi nabídl kompromis – navrhl stažení všech německých vojáků a policistů do kasáren výměnou za to, že Češi nebudou Němce nijak perzekuovat.

Posily z Jihlavy

O tomto návrhu se však nakonec vůbec nejednalo. Kolem jedenácté hodiny totiž do města od Jihlavy dorazily po zuby ozbrojené jednotky SS. Čeští policisté a civilisté vyzbrojení nanejvýš pár puškami nebo pistolemi proti nim neměli sebemenší šanci. Wehrmacht proto město bleskově obsadil. Při ozbrojených šarvátkách zemřelo několik místních občanů.

Němci okamžitě zajali předsedu Revolučního národního výboru Václava Paška, tomu se však záhy povedlo strážím uprchnout. Ostatní členy výboru Němci zastihli přímo na radnici, považovali je ale za úředníky a nechali je proto odejít. Všichni (s výjimkou pozdějšího starosty Antonína Šouby) se pak až do 9. května ukrývali.

Šoubu nacisté donutili, aby uklidňoval své spoluobčany a přiměl je k tomu, aby proti nacistickým vojskům nijak nevystupovali. Němečtí velitelé zároveň hrozili, že jestli odpoledne nebude ve městě klid, nechají ho bombardovat. Vojáci pak kolem třinácté hodiny ze dvou letadel pro výstrahu skutečně na město stříleli z kulometů.

Pozdě odpoledne dostali Němci situaci ve městě pod kontrolu. Opět se nastěhovali na radnici, kde vyhlásili stanné právo, na každém rohu stály hlídky, od dvaceti hodin platil zákaz vycházení, nacisté navíc vyhlásili zákaz shromažďování víc než tří osob na veřejnosti. Pokud nařízení někdo nedodržel, vojáci po dotyčných bez varování stříleli.

Květnové povstání tak v Německém (Havlíčkově Brodě) trvalo jen něco přes dvě hodiny. Wehrmacht pak násilím ve městě klid udržel ještě tři dny. Jeho vojáci už ale v té době nejspíš dobře věděli, že je jen otázkou času, než budou muset z Brodu stejně uprchnout před blížícími se Sověty…

Ilustrační foto: Wikipedie

  • Facebook
  • Twitter