Zámek v Bačkově patřil známým šlechticům, komunisté ho znárodnili a udělali z něj sklad

Že i ve vesnici Bačkov u Havlíčkova Brodu byl víc než dvě století zámek, by dnes už nikdo nepoznal. V roce 2011 ho totiž jeho majitelé nechali strhnout. Byl tak zchátralý, že hrozilo, že se zřítí. Bačkovský zámeček přitom vlastnily i známé šlechtické rodiny. Jenže pak přišel rok 1948 a sídlo si po komunistickém puči přivlastnil stát…

Bačkov regionální kroniky poprvé zmiňují už ve 14. století. Nejspíš už tehdy ve vsi stávala také malá tvrz. Kde konkrétně, netušíme. A neznáme ani podrobnosti o její historii.

Pravděpodobně na jiném místě, než stála tvrz, vznikl v roce 1786 malý jednopatrový zámeček. Postavit si ho nechal prakticky neznámý a nijak zvlášť významný šlechtic Jan Heřman z Herreitu. Při jeho budování dělníci nejspíš využili i kámen ze zmíněné (a v oné době již pravděpodobně polorozbořené) tvrze.

Nedlouho po roce 1800 se pak Bačkov stal součástí nedalekého a tehdy poměrně mocného světelského panství. Zámek tak v následujících dekádách nesloužil jako sídlo šlechticů – většinou v něm bydlel pouze správce, který například dohlížel na provoz lihovaru, který byl součástí zámku.

Bačkovské šlechtické sídlo v dějinách žádnou významnou roli nesehrálo. Přesto mělo v průběhu 19. století řadu skutečně prominentních majitelů. Patřila mezi ně například známá rodina Thun-Hohensteinů, která zároveň vlastnila například paláce v centru Prahy nebo zámky v Děčíně a Liblicích. Následně Bačkov krátce patřil třeba také bohatému průmyslníkovi Richardu Morawetzovi.

Zámek, kanceláře, sklad,…

Po vzniku samostatné republiky vyhlásila vláda pozemkovou reformu, éra rozlehlých panství skončila a obří šlechtické majetky si mohli koupit například bohatí podnikatelé nebo zemědělci. To byl i případ bačkovského zámku, který v roce 1925 (i s přilehlými pozemky) získala rodina Františka Tůmy.

Ten se jak o své nové bydliště, tak o jeho hospodářské zázemí vzorně staral přes dvacet let – navzdory hospodářské krizi či druhé světové válce. Zlom nastal až v roce 1948. Krátce po únorovém komunistickém převratu totiž začal hon na bohaté a schopné lidi – jako byl například právě František Tůma.

Nedlouho po puči proto komunističtí úředníci Tůmovým zámek zabavili a rodina se z něj navíc musela prakticky obratem vystěhovat. Následně dělníci budovu rozdělili na kanceláře, ve kterých sídlili zaměstnanci nově zřízeného bačkovského jednotného zemědělského družstva.

Jak však bývalo obvyklé, o znárodněnou budovu se nikdo příliš nestaral. Brzy do ní tak začalo zatékat nebo z ní opadávala omítka. Úředníci se proto přesunuli jinam a bývalý zámek následně – až do sametové revoluce – sloužil jako sklad.

Po roce 1989 sice potomci posledních majitelů v restitucích získali zdevastovanou budovu od státu zpět, začali dokonce s jejími opravami, brzy jim však došly peníze. I po revoluci tak bývalý zámeček chátral dál. Jeho historie nakonec skončila v roce 2011, kdy ho majitelé jako stavbu ohrožující okolí nechali raději strhnout.

Úvodní foto: Wikipedie (snímek zobrazuje místo, kde zámek stál)