Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views :
img

Legionáře od Brodu zatkli Rakušané čtvrt roku před koncem války. Bez milosti ho popravili

/
/
/
1757 Zobrazení



Psal se červenec roku 1918. Do konce první světové války zbývaly tři měsíce. Rakousko-uherská armáda tehdy v italských Alpách zajala československého legionáře Josefa Sobotku – rodáka z Čachotína u Chotěboře. Už druhého dne se konal soud. A ten s mladým vojákem – navzdory blížícímu se konci války – neměl žádné slitování…

Josef Sobotka se ve vesničce Čachotín na tehdejším Německobrodsku narodil v roce 1896. Poté co ukončil základní vzdělání se vyučil krejčím a následně jako krejčovský dělník také krátce pracoval.

Jenže než se na svém novém pracovišti rozkoukal, přišel v Sarajevu atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este a začala první světová válka. Do rakousko-uherské armády byl tehdy osmnáctiletý Sobotka povolán hned v prvním válečném roce.

Celou – jak se tehdy říkalo – velkou válku strávil na italské frontě. O jeho bojovém nasazení žádné bližší informace nemáme. Víme však, že v říjnu 1917 padl do italského zajetí. Pravděpodobně se ale (na rozdíl od jiných – především ruských – legionářů) nenechal zajmout dobrovolně.

Legionářem

Následující víc než půlrok strávil s řadou svých krajanů v zajateckém táboře. Tam v nuzných podmínkách také uzrálo jeho rozhodnutí vstoupit do nově se formujících československých legií. Vojákem vznikajícího státu se Josef Sobotka stal v dubnu 1918.

Náležel do průzkumné roty. Jako její příslušník odešel také 25. července posledního válečného roku na běžnou hlídkovou službu do míst, která se nacházela nedaleko od rakousko-uherských pozic.

Onoho dne se však stalo něco naprosto nečekaného. Vojáci císařské armády Sobotku překvapili. Těžko říct, jestli ho našli náhodou, nebo zda na sebe voják z tehdejšího Německobrodska nějakou svou chybou či neopatrností sám upozornil.

Jisté však je, že se strhla krátká potyčka, při které ale rakouští vojáci mladého legionáře rychle přemohli a omráčili ho ranou do hlavy. Následně ho odvlekli do zázemí.

Měl na sobě pochopitelně československou uniformu. Už jen to nasvědčovalo tomu, že by mohlo jít (z jejich pohledu) o zrádce. Když u něj pak po chvíli našli doklady a ověřili jeho totožnost, bylo jasno.

Bleskové odsouzení

Ani ne 24 hodin po osudovém střetnutí Josef Sobotka jako vojenský zrádce stanul před polním soudem. O jeho průběhu se nám žádné doklady nedochovaly, známe tak pouze výsledek přelíčení. A ten byl nekompromisní: trest smrti oběšením.

Rakouští soudci tehdy byli nesmlouvaví. Neobměkčil je věk odsouzeného vojáka ani to, že se rychle blížil konec války, a tedy i pád Rakouska-Uherska. Na popraviště Sobotku odvedli ještě onoho dne. Cestou k oprátce údajně křičel na přítomné císařské vojáky, aby udělali to, co on – tedy aby přešli frontu a přidali se k legionářům.

Následně byl Josef Sobotka ve 23 letech popraven. Do vzniku samostatného Československa tehdy zbývaly tři měsíce.

Sobotkův příběh má však ještě poválečné pokračování. V roce 1919 se do Itálie vypravila československá vojenská mise, aby našla jeho hrob. To se povedlo, vojáci exhumovali jeho ostatky a převezli je do Prahy. Tam – na Olšanských hřbitovech – byl rodák od Chotěboře znovu pohřben. Tentokrát už jako hrdina za účasti desítek lidí a s vojenskými poctami. Mezi smutečními hosty nechyběl dokonce ani prezident Tomáš Guarrige Masaryk.

  • Facebook
  • Twitter