U Brodu je jedna z nejstarších dopravních značek v Česku. Varovala už před 300 lety
Pokud máte řidičský průkaz, asi si vybavíte, jak vypadá dopravní značka nebezpečné klesání. Napadlo vás ale někdy, že toto varování bylo u cest už před třemi staletími? A že jedna z nejstarších dopravních značek v Česku se nachází jen kousek od Havlíčkova Brodu? Přinášíme její příběh…
Už dávno ve středověku tehdejší Německobrodsko křižovala takzvaná Haberská stezka. Zpočátku bývala tak úzká, že i dva chodci mívali problém s tím, aby se na ní vyhnuli. Jak však s počínající průmyslovou revolucí sílil obchod a nutnost přepravovat různé zboží z místa na místo, stezka se postupně rozšiřovala.
A časem byla tak široká, že po ní začaly jezdit i koňské povozy. Kdo však zná cesty kolem Havlíčkova Brodu, ví, že je na nich řada poměrně prudkých stoupání a klesání. A právě před těmito nebezpečími musely varovat takzvané brzdové kameny.
Nejen u Brodu, ale po celých českých zemích se začaly objevovat nejspíš už někdy nedlouho po roce 1700. Pravděpodobně jich bylo poměrně velké množství (byť konkrétní číslo, ba dokonce ani odhad už dnes nikdo vyřknout nedokáže). Do dnešních dní se jich však na území České republiky dochovalo jen málo přes desítku.
A jeden z nich se nachází jen kousek od Radostína u Havlíčkova Brodu. Kdy se tam objevil, nevíme. Pravděpodobně to však bylo – podobně jako v případě dalších brzdových kamenů – někdy v první polovině osmnáctého století.
Aby se nezranili koně
Tento předchůdce dopravního značení upozorňoval vozky, že se blíží prudké klesání. Řidiči proto měli brzdit, aby se jejich povoz nerozjel příliš rychle a neporanil koně, kteří ho táhnuli.
Brzdové kameny rozhodně nevypadaly jako dnešní dopravní značky . Šlo o obyčejné bílé kamenné sloupky, v jejichž horní části byl černý obrázek takzvané čuby, což byl jeden z tehdejších názvů pro brzdu koněm taženého vozu.
Později – po roce 1850 – pak na brzdových kamenech přibyly ještě dřevěné cedulky, na kterých bylo výslovně napsáno, že v následujícím úseku je potřeba brzdit. Tato cedule se však na brzdovém kameni u Radostína (stejně jako jinde v republice) nedochovala.
Zajímavé také je, že sloupek byl (a dodnes je) vlevo ve směru jízdy. V českých zemích se totiž až do března 1939 jezdilo vlevo. Právě do této doby mohl brzdový kámen řidiče teoreticky před klesáním varovat. Dopravní značka – kterou známe dnes – se totiž začala používat právě až nedlouho po okupaci českých zemí.
Radostínský brzdový kámen se nachází přímo u státní silnice číslo 38 přibližně na půli cesty mezi Radostínem a Skuhrovem. Přístupný je pouze po zmíněné silnici, na které je však poměrně hustý provoz. Turisté by proto při cestě k němu měli dbát zvýšené opatrnosti.
