Zámek Zboží: dnes ústav pro mentálně postižené, dříve sídlo mocných šlechticů i wehrmachtu
Dnes zámek v malé obci Zboží lidé z Havlíčkobrodska znají především jako sídlo ústavu pro mentálně postižené muže. V minulosti však tato historická budova vystřídala mnoho různorodých obyvatel. Patřili mezi ně zaměstnanci místního JZD, nacističtí vojáci nebo mocní šlechticové, kteří měli kontakty až u rakouských císařů.
Vesnička Zboží, která se nachází nedaleko od Habrů, se v historických listinách poprvé letmo objevuje v roce 1307. V následujících staletích však nešlo o nijak důležité místo. Často proto střídala majitele. Patřila například ke světelskému nebo lipnickému panství.
Stavba zámku ve Zboží začala až v roce 1700. Šlechtické sídlo v malé vsi na tehdejším Německobrodsku si nechal vybudovat dnes již prakticky zapomenutý šlechtic Jak Vlasák Klusák z Kostelce. Stavba barokního zámku trvala dvě léta. V roce 1723 ho pak dělníci rozšířili ještě o kapli svatého Matouše.
Po Janu Vlasákovi v následujících dekádách Zboží vystřídalo několik různých vlastníků. K těm známějším patřil například Jan Adolf z Pöttingenu, příslušník bohatého rakouského šlechtického rodu, kterému v českých zemích patřil například rozlehlý zámek Rabštejn nad Střelou u Plzně nebo velký palác na pražském Starém Městě.
Jan Adolf pak (kromě správy rodového majetku) také udržoval blízké styky s několika rakouskými císaři. Byl totiž nositelem tajemně znějícího titulu tajný rada, což však v praxi neznamenalo nic jiného, než že vladařům radil v různých státnických záležitostech.
Právě za éry Jana Adolfa pak v roce 1780 zbožský zámek vyhořel – jeho tehdejší majitel jej však zaniknout nenechal. Ba naopak. Do jeho opravy investoval nemalou částkou.
Šlechtic, velkostatkář i červený kříž
Mezi další význačné vlastníky sídla ve Zboží pak (už na sklonku devatenáctého století) patřil také Josef Osvald II. Thun Hohenstein, příslušník jiného dobře známého šlechtického rodu, člen českého zemského sněmu a také dlouholetý starosta Klášterce nad Ohří.
Zároveň je však nutné poznamenat, že jak Jan Adolf z Pöttingenu, tak i Josef Osvald vlastnili řadu honosnějších šlechtických sídel, než byl zámek ve Zboží. Oba proto drtivou většinu svého času trávili jinde než právě na Českomoravské vysočině.
Těsně před první světovou válkou se Zboží stalo majetkem průmyslníka a velkostatkáře Richarda Morawetze, který velkou část svých pozemků vlastnil právě v okolí tehdejšího Německého Brodu nebo Světlé nad Sázavou.
Morawetz byl však také známý jako velký lidumil. Nedlouho po začátku světové války proto nechal ve zbožském zámku zřídit lazaret pro rakouské vojáky, kteří utrpěli zranění na frontě. K tomuto účelu šlechtické sídlo na severu dnešního Havlíčkobrodska sloužilo až do vzniku samostatného Československa. Následně bylo přibližně sedm let prázdné.
Až v roce 1925 ho pak Morawetz (v podstatě z donucení, protože vlastnil víc nemovitostí, než povolovala tehdejší pozemková reforma) prodal československé pobočce Mezinárodního červeného kříže, která v něm zřídila ozdravovnu pro mládež.
Ta ve Zboží sídlila až do začátku druhé světové války, kdy však zámeček zabrala německá armáda, která si v něm zřídila velitelství (a podle některých zdrojů také nevěstinec).
Zámek pro potřebné
Po roce 1945 pak zámek nejprve zůstal pár let nevyužitý, pak v něm byly kanceláře nově vzniklého jednotného zemědělského družstva, od roku 1956 pak sloužil jako domov důchodců a konečně v roce 1963 bylo rozhodnuto, že bude nově využíván jako ústav pro mentálně postižené muže – a na tom se nic nezměnilo až dodnes.
Zámek se nachází přímo na návsi obce Zboží. Vzhledem k tomu, že jde o sídlo ústavu, je však pochopitelně pro veřejnost nepřístupný a turisté si jej tak můžou prohlédnout pouze zvenčí. Pěší se k němu můžou dostat například po žluté turistické značce, která spojuje Golčův Jeníkov a Světlou nad Sázavou.
