Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views :
img

V Alternátoru začala výstava o třebíčských koželuzích

/
/
/
547 Zobrazení

Ekotechnické centrum Alternátor v Třebíči v pátek 1. února zahájilo výstavu Sláva třebíčským koželuhům, která návštěvníkům přibližuje dobu, kdy koželužství bylo jedním z hlavních výrobních odvětví Třebíče.

Expozice, na níž Alternátor spolupracoval s Muzeem Vysočiny Třebíč, se tak věnuje zejména období druhé poloviny 19. století až zhruba po 20. léta 20. století. Výstava si však nevšímá pouze koželuhů, ale i jim blízkých jirchářů a také návazných profesí, které s již vydělanou kůží pracovaly. Kromě stávající expozice o historii obuvnické výroby v Třebíči si tak lidé na nové výstavě mohou prohlédnout například sedlářský šicí stroj či sedlářská šídla.

Zvětšené texty z dobových novin, které se týkají třebíčských koželuhů.

Pozvání na vernisáž přijal i jeden z potomků třebíčských koželuhů, Pavel Iša, jenž díky bohatému rodinnému archivu seznámil přítomné se zajímavými okamžiky, které v roce 1897 prožívali jeho předkové. Tehdy v Třebíči vypukly velké stávky ve všech koželužských firmách, což velmi dobře zdokumentovala babička pana Iši ve svých pamětech. Jméno František Iša, což byl dědeček pan Iši, navíc figuruje i v dobových novinových článcích, které jsou součástí výstavy. Tyto texty se věnují koželužským stávkám, ale i národnostním otázkám té doby či neustálému znečišťování potoků a řeky třebíčskými koželužnami. Nechybějí ale ani zprávy z černé kroniky či různé zajímavé události, v nichž třebíčští koželuhové figurovali mezi 70. léty 19. století a 20. léty 20. století.

Vernisáž navštívila také senátorka za Třebíčsko Hana Žáková, která neskrývala obdiv nad rodinným archivem pana Iši.

Sedlářský šicí stroj z pozůstalosti po třebíčském mistru sedlářském Bedřichu Bobkovi (soukromá sbírka)

„Každý z nás by se měl ptát svých dědečků a babiček, jak vypadal jejich svět, protože na mnohé události, jimiž naši předkové žili, se zapomíná. Je obdivuhodné, jaké dokumenty pan Iša vlastní. A právě na této výstavě je vidět, že už se netýkají jen historie jeho rodiny, ale celé Třebíče,“ řekla Žáková. „Za to je třeba panu Išovi, ale i dalším, kteří podobné dokumenty doma uchovávají, poděkovat, protože díky těmto lidem si dokážeme udělat představu, co bylo pro naše babičky a dědečky důležité, čím se zabývali, co je trápilo a co je naopak těšilo.“

Ekotechnické centrum Alternátor Třebíč děkuje panu Pavlu Išovi a Muzeu Vysočiny Třebíč za spolupráci na výstavě. Tu mohou návštěvníci navštívit do letních prázdnin. Vstupné je zahrnuto v rámci vstupu do expozice.

 

  • Facebook
  • Twitter