Primář Radan Doubek: Cílem je poskytovat péči na vysoké úrovni – Vysočina-news.cz
Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views :
Podpořte nás prosím.

Please turnoff your ad blocking mode for viewing your site content

img

Primář Radan Doubek: Cílem je poskytovat péči na vysoké úrovni

/
/
/
131 Zobrazení



Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Pelhřimov vede od letošního roku primář Radan Doubek. Jeho hlavním cílem je poskytovat péči na vysoké úrovni a v co nejširším spektru činnosti při zachování příjemného a vstřícného prostředí pro klientky.

Je propagátorem zavádění nových medicínských postupů, jako je např. možnost odběru plodové vody v těhotenství nebo péče o těhotné ženy se závažnými riziky tak, aby nemusely cestovat do vzdálených center. K tomu ostatně pomůže i výstavba nového moderního pavilonu, kam se oddělení přestěhuje a nabídne komfortnější prostředí nebo snazší dostupnost centrálních operačních sálů.

Gynekologicko-porodnické oddělení zaujímá v pelhřimovské nemocnici významnou roli. Jaké máte cíle ve fungování oddělení?
V rámci činnosti našeho oddělení bychom chtěli navázat na dosavadní práci a pokud možno ji rozvíjet v souladu s aktuálními trendy. Jako prioritu rozvoje vidím především rozšíření spektra poskytované péče pro naše klientky, a to zejména v průběhu těhotenství a porodu, s důrazem na individualitu a vstřícný přístup. Jde o zavedení některých nových metod a postupů jako jsou například tejpování v graviditě, vaginální napářka během porodu, nebo techniky využívající podpůrného šátku (Rebozo), které provádějí naše porodní asistentky. Další částí je pak specializovaná péče o rizikové těhotné (prenatální diagnostika a některé specializované porodnické výkony). Cílem naší práce je tedy poskytovat péči na vysoké úrovni a v co nejširším spektru činnosti při zachování příjemného a vstřícného prostředí pro všechny klientky.

V současné době probíhá výstavba moderního pavilonu, kde najdou zázemí mimo jiné tři oddělení: gynekologicko-porodnické, dětské a neurologické. Co pro Vás budou nové prostory znamenat?
Stávající prostory, ve kterých se nachází naše oddělení, jsou v současné době již zcela nevyhovující, neodpovídající trendům současné medicíny. Proto jsme velmi uvítali rozhodnutí o stavbě nového pavilonu. Očekávaným přínosem je nejen komfortnější prostředí pro naše klientky i personál, ale také výrazné zlepšení po stránce organizační. Jako příklad bych uvedl snazší dostupnost centrálních operačních sálů, možnost rychlejšího řešení akutních stavů vyžadujících mezioborovou spolupráci apod.

Porod a narození dítěte je jedním z nejdůležitějších okamžiků v životě každého rodiče. Jaké služby rodičkám nabízíte?
Hlavním cílem našeho snažení je být oporou a pomocí rodičce nebo páru ať už v průběhu těhotenství, porodu nebo po něm. Snažíme se vytvořit, pokud možno, příjemné prostředí s pocitem důvěry a respektu k přáním budoucích maminek, vysvětlit naše plánované postupy, předcházet možným komplikacím, a pokud k nim dochází, řešit je nejlepším možným způsobem. Pracujeme na tom, aby maminky mohly být v co nejčasnějším a největším kontaktu se svým dítětem, a to i u operačních porodů. Zavádíme také nové medicínské postupy (např. obrat plodu v poloze koncem pánevním, možnost odběru plodové vody v těhotenství, péči i o těhotné ženy se závažnými riziky tak, aby nemusely často cestovat do vzdálených center).

Rýsují se i jiné možnosti týkající se zmírnění bolesti rodiček u porodu, tedy kromě epidurální analgezie?
Vnímání bolesti za porodu je značně individuální. Pokusy o zmírnění bolestivosti nejen v průběhu porodu sahají hluboko do historie. Od prvotních snah spojených s odháněním démonů a používáním amuletů vedla cesta dále k využití akupunktury a tlakových bodů nebo např. opia, vína či extraktů z konopí. Převratným se stal rok 1846, kdy byla poprvé podána narkóza v podobě, která je blízká dnešní (éter) a již rok poté byla tato forma tlumení bolesti využita k tišení porodních bolestí. Následný vývoj byl pak spojen s hledáním nových účinných látek a aplikačních cest (po roce 1853 využití injekčních stříkaček s jehlou). Dalším významným krokem se stalo zavedení technik regionálního tlumení bolestí – ve formě spinální či epidurální analgezie, resp. anestezie, a to od počátku 20. století. V současné době se při tlumení porodních bolestí snažíme kombinovat metody farmakologické s nefarmakologickými. Na samém počátku je ideální pochopení vlastního průběhu porodního děje rodičkou a partnerem, k čemuž mohou pozitivně přispět např. předporodní kurzy pro těhotné. Z nefarmakologických metod preferujeme za porodu tlumení bolestí s využitím teplé vody (hydroanalgezie), dále možnost audioanalgezie, masáže či aromaterapie. Farmakologické postupy, které využíváme, zahrnují především podávání látek tlumících bolest nitrožilně a jako nejefektivnější metodu pak epidurální analgezii, jejíž aplikace anesteziologem je k dispozici kdykoli 24 hodin denně. Při rozhodování o způsobu analgezie postupujeme vždy individuálně, na základě průběhu porodu a vnímání bolestivosti rodičkou, vždy se snahou respektovat její přání.

Velkou podporou u porodu bývá pro nastávající maminky otec nebo jiná blízká osoba. Změnilo období pandemie tuto možnost?
Přítomnost třetí osoby u porodu – nejčastěji otce dítěte – je dnes již standardní součástí moderního porodnictví. I v době zatížené bojem s epidemií Covid-19 tuto možnost zachováváme. K porodu může třetí osoba po změření teploty a provedení testu na Covid-19 s negativním výsledkem. Stejně tak může tatáž osoba každý den na 30 minut navštívit maminku na oddělení šestinedělí.

V určitém omezeném režimu žijeme kvůli onemocnění Covid-19 více než rok. Odrazilo se toto období i na počtu porodů?
Počet porodů ve srovnání s předchozími roky zůstal na našem porodním sále přibližně stejný. Budeme rádi, pokud se nám podaří počet porodů navýšit, ovšem to ze zcela jiných důvodů, než jakým je současná epidemiologická situace.

Zasáhlo onemocnění Covid-19 do chodu pelhřimovského oddělení? Jak například probíhá péče o covid pozitivní rodičky na oddělení?
Pro péči o Covid-19 pozitivní rodičky byl vypracován standardní postup. Je tedy přesně dáno, jak v takové situaci postupovat. Porod a bezprostřední poporodní období probíhá na samostatném (k tomuto účelu vybaveném) boxu, kde má těhotná žena veškeré zázemí. Vstup na box je omezen pouze pro vyčleněný personál vybavený speciálními pomůckami a oděvem. Obdobným způsobem probíhá následná poporodní péče na samostatných pokojích lůžkové části oddělení vč. péče o novorozence.

Pane primáři, dokážete odhadnout, kolik dětí jste přivedl na svět?
Osobní statistiku o počtu odvedených porodů, resp. těch, u nichž jsem byl přítomen, nemám k dispozici. Nicméně za 22 let porodnické praxe na klinickém a následně okresních pracovištích jde nejspíše o několik tisíc porodů.

Vzpomenete si na první porod, který jste vedl?
První samostatný porod, který jsem vedl pod dohledem zkušenější kolegyně, si vybavuji velmi dobře. Bylo to v době krátce po mém nástupu na Gynekologicko-porodnickou kliniku na Obilním trhu v Brně a šlo o předčasný porod ve 27. týdnu těhotenství s plodem v poloze koncem pánevním. Dá se tedy říct, že šlo o poněkud netradiční vstup do porodnické praxe.

Během své praxe jste se zajisté setkal s mnoha zajímavými porodními příběhy. Je ovšem nějaký, na který si vždy rád vzpomenete, tzv. Vám vykouzlí úsměv na tváři?
Každý porod představuje jedinečný příběh. A vždy, když mohu přispět svým dílem k jeho zdárnému průběhu, ať už jde o situace jednodušší či náročnější, mám radost. Vidět spokojenou zdravou maminku se zdravým miminkem v náručí je pro mě naplňující pocit.

Jaký máte názor na domácí porody?
Domácí porody jsou svým počtem okrajovou, ale o to více medializovanou, součástí porodnictví. Osobně nepovažuji porod doma za ideální řešení a nemohu ho doporučit. Otázkou je, z jakých důvodů se těhotná žena nebo pár rozhodují pro porod v domácím prostředí. Může to být dáno například špatnou zkušeností z předchozích porodů v nemocnici, nebo obavami z přílišných intervencí v průběhu porodního děje. V případě, že některá budoucí rodička uvažuje o porodu doma z výše uvedených důvodů, je podle mě nejlepší, má-li o to zájem, situaci s ní probrat a nabídnout možné alternativy – například tzv. ambulantní porod, kdy žena několik hodin po porodu v porodnici odchází domů i s dítětem. Následná péče je pak vedena ambulantně příslušným specialistou, popř. ambulantně v součinnosti s nemocnicí.

Vzhledem k pokrokům vědy a objevům reprodukční biologie se dnes daří otěhotnět i starším matkám. Kde je podle Vás pomyslná hranice pro početí?
Určit jednoznačně hranici, za kterou by už nebylo možné jít, je velmi složité. Obecně lze ale říct, že jakýmsi biologickým limitem je věk kolem 45 let. Za ideální období k početí dítěte je považován 20. až 30. rok života, ovšem zcela běžným se dnes stává těhotenství mezi 30. a 35. rokem. V současné době tedy můžeme být svědky odkládání těhotenství do vyššího věku, s čímž bývá spojeno někdy až automatické spoléhání na obrovské pokroky v oblasti reprodukční medicíny. Je ovšem třeba mít na paměti, že gravidita ve vyšším věku bývá častěji spojena s určitými riziky, ať už jde např. o vyšší pravděpodobnost vzniku abnormalit v genetické výbavě plodu nebo některých mateřských komplikací. Kromě těchto medicínských hledisek jde v případě těhotenství žen kolem 50. roku také o otázku etickou.

Primář Radan Doubek (*1975, Vyškov na Moravě)
Lékař specializující se na problematiku rizikových těhotenství a porodnictví, soudní znalec, vyučující na Katedře ošetřovatelství a porodní asistence Masarykovy univerzity Brno. Vystudoval Gymnázium ve Vyškově na Moravě, poté absolvoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Atestace I. a II. stupně v oboru gynekologie a porodnictví, atestace v oboru perinatologie a fetomaternální medicína.

  • Facebook
  • Twitter