Podle hygieniků se záškrt na Vysočině dále nešíří
Krajská hygienická stanice Kraje Vysočina epidemiologickým šetřením vyhledala veškeré kontakty ženy, u které laboratorní testy před časem potvrdily záškrt. Následná vyšetření vyloučila další šíření nákazy. Pacientce se podařilo antibiotiky infekci vyléčit. Státní zdravotní ústav určil, že zdrojem nákazy u starší ženy s oslabenou imunitou bylo domácí zvíře. Případ řeší i Krajská veterinární správa a domácímu zvířeti veterinář také nasadil antibiotika k přeléčení.
„Osoby, které byly v rizikovém kontaktu s pacientkou, u které byl diagnostikován záškrt, se podrobily laboratorním testům. Výsledky těchto vyšetření jsou negativní“ řekl Jan Pečinka, ředitel KHS kraje Vysočina. Onemocnění difterií propukla u pacientky, která má z důvodu jiného chronického onemocnění sníženou imunitu. „U této ženy byla před časem laboratorními testy zjištěna bakterie Corynebacterium ulcerans, která produkuje difterický toxin zodpovědný za vznik záškrtu. Pacientce byla nasazena léčba antibiotiky. Klinické vyšetření následně potvrdilo, že se lékařům podařilo toto onemocnění u pacientky vyléčit,“ doplnil informaci Jan Pečinka.
„V průběhu epidemiologického šetření, které jsme zahájili ihned po sdělení výskytu tohoto onemocnění u ženy z Vysočiny, jsme zjistili několik osob, které s ní byly v rizikovém kontaktu. Tyto osoby se podrobily klinickému vyšetření a byly jim odebrány vzorky, které putovaly do laboratoře k dalším testům. Dnes už můžeme sdělit, že výsledky provedených rozborů všech těchto lidí, včetně rodinných příslušníků a zdravotnického personálu, který o pacientku pečoval, byly negativní. Nedošlo tedy mezi nimi k dalšímu šíření nebezpečné bakterie, která způsobuje záškrt. Nemáme hlášený žádný další případ záškrtu v Kraji Vysočina,“ prohlásila ředitelka Odboru protiepidemického Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina Hana Pavlasová.
Národní referenční laboratoř (NRL) pro pertusi a difterii SZÚ potvrdila jako zdroj infekce domácí zvíře, které rodina pacientky chová. Prošlo veterinárním vyšetřením. Výtěrem z tlamy a nosu mu byly odebrány vzorky, které bylo nutné následně speciálně kultivovat pro spolehlivé potvrzení nebo vyvrácení právě tohoto zvířete jako zdroje nákazy.
„Stanovení toxicity je rutinně zavedená metoda, při které spolupracujeme s oddělením tkáňových kultur. To systematicky kultivuje a připravuje buněčné kultury, které jsou nezbytnou součástí postupu. Buněčné kultury jsou živé organismy, které potřebují svůj čas na pomnožení, aby bylo možné vyšetření provést. Test toxicity pak běžně trvá šest dní, dřívější odečet není možný,“ vysvětluje časovou náročnost definitivního potvrzení zdroje nákazy Jana Zavadilová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii SZÚ.
„Co se týká postupu spolupracujících institucí u takového případu infekce, preventivní kroky proti možnému šíření nákazy jsou zahájeny už ve chvíli vyslovení podezření. To znamená, že epidemiologické šetření Krajské hygienické stanice ani případné zaléčení infikovaných není časově závislé na definitivním potvrzení zdroje nákazy. Ani časově náročné testy u některých infekcí, jaké byly potřebné třeba právě pro definitivní stanovení zdroje difterie u pacientky z Vysočiny, tedy neznamenají žádné riziko prodlení,“ vysvětluje Barbora Macková, ředitelka Státního zdravotního ústavu.
Zvíře, které bylo zdrojem infekce pro pacientku, je v péči veterinárního lékaře. Ten nasadil cílená antibiotika k přeléčení infekce. Případ byl řešen ve spolupráci s Krajskou veterinární správnou pro Kraj Vysočina.
„Můžeme v tuto chvíli už s jistotou říci, že k přenosu infekce nedošlo po kontaktu s cizím státním příslušníkem, ani s další osobou. Zřejmě se jednalo o souhru náhod, kdy se jedinec vyššího věku s oslabenou imunitou setkal se zdrojem infekce, a onemocnění u něj vypuklo. Nicméně stále se jedná o raritní případ a není nutno u veřejnosti vyvolávat jakoukoli paniku. Stále nejúčinnější ochranou před záškrtem i dalšími infekčními chorobami je pro oslabené osoby přeočkování. Je proto dobré poradit se v této věci se svým praktickým lékařem,“ doplnil Jan Pečinka.
Bakterie Corynebacterium ulcerans, která může vylučovat toxin způsobující záškrt, se vyskytuje u zvířat i v přírodě. Případy přenosu ze zvířete na člověka se i v rámci Evropy objevují, i když zcela ojediněle. Většinou se jedná právě o jedince imunokompromitované nebo neočkované.
„V České republice je mezi povinná očkování zařazeno právě i očkování proti záškrtu a máme dobře proočkovanou populaci. Infekce je také při včasném odhalení léčitelná antibiotiky,“ uzavírá Barbora Macková.
