Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views :
img

Jak se stát novinářem? Hlásit se na stáže a všem psát, radí Petr Štěpán ze Seznam Zprávy

/
/
/
890 Zobrazení



Z Prahy do Havlíčkova Brodu přijel na debatu absolventů Letní žurnalistické školy (LŽŠ) Petr Štěpán. Studentům týdenního kurzu předal své zkušenosti, jak se z nezkušeného začátečníka dostal až na svoji současnou pozici editora v redakci portálu Seznam Zprávy. „Vždycky jsem věděl, že budu novinář, i přesto, že jsem vystudoval průmyslovku. Sebevědomí mám stále poměrně malé, ale v žurnalistice se člověk otrká,“ přiznává nadšenec do technologií a vizuální tvorby.

Petře, jaké byly vaše žurnalistické začátky?
Psal jsem na veřejné blogy pro Idnes.cz, později pro časopis Dáma. Tam jsem se dostal díky známosti, dokonce jsem udělal rozhovor v angličtině. Vše zadarmo, pouze za zkušenost.

Vy jste studoval žurnalistiku a teritoriální studia východní Evropy. Čemu ještě jste se věnoval při studiu?
Pracoval jsem v Hospodářských novinách, kam jsem se dostal přes inzerát. Byla čest tam být a byla to má první placená práce v oboru. Později jsem působil v ČTK, což je tisková agentura, proto to tam funguje trošku jinak. Já jsem na počátku na rozdíl od mých spolužáků neměl téměř žádnou praxi. Na škole hodně stačí vlastní tvorba, třeba psaní blogu. Když už se dostanete do médií, školu prakticky nepotřebujete.

Co by měl takový student bez zkušeností udělat, aby se dostal tam, kde jste teď vy?
Řekl bych především zkoušet se dostat do redakce a všem psát. Ono není zase tak těžké začít pracovat v novinách. Samozřejmě pokud nemáte zkušenosti, nikdo vám placenou práci nedá. Minimálně se hodí hlásit se na stáže. Důležitý je i dobrý životopis a vědět, o čem chcete psát nebo kdo je váš oblíbený redaktor z toho daného média. Na to se při náboru ptají.

Petr Štěpán, absolvent Letní žurnalistické školy Karla Havlíčka Borovského, vypráví o svých novinářských začátcích v různých médiích, foto: Michal Mašek

Jak bych jako někdo, kdo touží po práci v médiích, měla začít?
Zkuste jít do nějakého free média, kde budete psát blogově. Tam se spíš rozkoukáte a naučíte se napsat lepší konstrukci vět. Nebo se rovnou přihlaste na stáž například do Respektu nebo právě do redakce portálu Seznam Zprávy.

Jaké jsou vaše tipy a triky, jak se profesně zlepšovat?
Hodně věcí v tomto oboru se dá zlepšit pouze praxí. Je fajn mít nad sebou nějakého mentora, který vám práci okomentuje nebo jakkoliv poradí. Mnoho kolegů patří mezi mé vzory.

Co se vám v minulosti během vaší kariéry úplně nepovedlo a jak jste se z toho poučil?
Průšvihy se mi staly dva. Poprvé mi byl podstrčený pět let starý text, který jsem měl editovat. Vydaný článek jsem musel později stahovat, což nebylo úplně jednoduché. Podruhé mi redaktor řekl, že se mám vyjádřit k postoji redakce, že to má prý domluvené se šéfem. Domluvené to ale neměl a později mi za to strhli část platu. Od té doby jsem mnohem víc opatrný, co mi kdo říká, a všechno si ověřuju.

Jak vypadala vaše práce v ČTK?
V ČTK jsem byl na pozici takového poloeditora. Posílali mi práci z terénu, kterou jsem musel upravit. Nasekali jsme zvuk, ve kterém muselo být úplně všechno v rozsahu třeba dvaceti sekund. S videem i s audionahrávkou to bylo dost podobné, jen pro televizi řešíte i obraz.

Jak vnímáte rozdíl mezi prací v Hospodářských novinách a v Seznam Zprávy?
Seznam Zprávy má i svoji televizní část, kde dělám scénář pro pořad Den v byznysu. Napsat takový scénář zabere klidně šest hodin. Jinak je ta práce více méně dost podobná.

Jak vypadá váš běžný pracovní den?
Do práce to mám jenom deset minut pěšky a jsem tam v 8.45. Den začíná poradou nebo více poradami, kde klidně sedím celé dopoledne. Během porady je důležité se ptát na názory ostatních. Buď mi návrh pochválí, nebo naopak zkritizují. Musíte ale nápady prezentovat jako nadpis článku. Poslouchat dlouhé popisování myšlenky nikoho nebaví. Až skončí porady, připravujeme scénář, nebo se věnuji editorské činnosti.

Dá se říct, že se díky své profesi denně vzděláváte, když se setkáváte s tolika tématy?
Ano, určitě. Coby editor máte za ten den mnohem víc témat než redaktor, který tomu bude vždycky rozumět trošku lépe. Někdy je toho na vás až moc. Jednou děláte text o pohonu na vodě, později o vývoji pražské burzy. Nakonec toho máte plnou hlavu a musíte dost přepínat mezi tématy nebo obory. Něco se z toho vždycky dozvím.

Slyší někdo na to, že jste absolvoval Letní žurnalistickou školu v Havlíčkově Brodě?
V médiích toto není tak úplně známý projekt navzdory tomu, že s mnoha médii spolupracuje. Nicméně často to někde říkám, třeba když sháním šikovné absolventy od pana Pilaře (pozn. red.: Milan Pilař, zakladatel LŽŠ), který mi mnohdy někoho doporučí.

Co konkrétně vám žurnalistická škola do pracovního života přinesla?
Připsal jsem si do životopisu, že jsem absolvent. Při pohovorech to šéfy dost zajímalo. Na LŽŠ mě hodně bavila práce s kamerou ve skupině Televize.

Co je váš profesní sen?
Mně by se líbilo udělat si rozhovory nebo vyzkoušet práci redaktorů. To ale bokem, protože být editorem mě opravdu baví. V redakci portálu Seznam Zprávy bych chtěl zůstat i dál.

Děkuji za příjemný rozhovor a přeji vám, aby vás práce editora stále bavila a naplňovala.

Autor: Marie Sabolová, studentka Letní žurnalistické školy 2021, skupina Nová Média

  • Facebook
  • Twitter