Novou výstavu fotografií nazvanou Boa Vista – (ne)dotčený ráj Atlantiku hostí v současnosti vstupní hale Jaderné elektrárny Dukovany, byla instalovaná ve středu 7. srpna a bude ke zhlédnutí veřejnosti do konce září. Vstup je zdarma, denně od pondělí do neděle od 6.00 do 22.00.
Své fotografie představí tři autoři.
Marián Runkas se narodil v roce 1981 v Jihlavě. Jako svářeč nebo automechanik hledal únik od občas stereotypní technické práce, a tak se v roce 2006 začal poohlížet po prvním fotoaparátu. Fotil zejména přírodu kolem sebe, západy a východy Slunce a zanedlouho mu učarovala i noční obloha. V roce 2014 se pak díky Petrovi Horálkovi zúčastnil jedné nezapomenutelné expedice do jižní Afriky, kde postupně navštívil Jihoafrickou republiku, Botswanu, Zambii, Zimbabwe a nakonec i čarokrásnou Namibii. Zejména tam poprvé spatřil úchvatné hvězdné nebe jižní zemské polokoule, navíc prakticky mimo světelné znečištění, a od té doby svýma očima, ale i hledáčkem svého fotoaparátu vyhledává podobná místa po celém světě, aby vám jejich krásu mohl zprostředkovat. Jeho záběry vždy kombinují lidský element v naturálním prostředí, čímž nás fotograf upozorňuje na nezpochybnitelný vliv i vztah člověka k přírodě. Miluje moře, pouště, hvězdné nebe a také Třebíčsko, v němž už mnoho let žije.
Vladimíra Kršková se narodila v roce 1970 v Ostrově. Focení podlehla už v dětství, kdy fotila na klasický film a postupně vyměnila fotoaparáty Flexaret, Praktika, i historický Voigtlander Compur. Ve fotokomoře pronikala do tajů černobílé fotografie, nejdříve s milovaným otcem, později sama. V roce 2013 si pořídila digitální zrcadlovku Canon 700D a na to přibyl Canon PS G7X Mark II, a teprve tehdy vstoupila do světa digitální fotografické éry. Vladimíra se specializuje na neobvyklé pohledy obvyklých věcí kolem nás, reportážní foto, ale rovněž na vzácné přírodní úkazy a scenérie. Její srdcovkou je Řecko, zejména jeho jižní ostrovy, jejichž divokost a nespoutanost jí doslova vstoupila do hloubi srdce. Pokud vám některá z jejích fotografií přinese něco hezkého, je to velká radost i pro fotografku samotnou.
Petr Horálek se narodil v roce 1986 v Pardubicích. Po studiích Teoretické fyziky a astrofyziky na Masarykově univerzitě v Brně pracoval krátce jako pozorovatel bolidů na Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Akademie věd České republiky a později také jako průvodce a odborný pracovník na Hvězdárně v Úpici. Během tohoto období se zamiloval do astrofotografie a v roce 2014 se rozhodl pro riskantní životní krok – opustit stabilní pracovní zázemí a vydat se na rok kolem světa, vydělávat si zejména jako brigádník na sadech s ovocem na Novém Zélandu, aby později poznal tu skutečnou, člověkem nedotčenou krásu hvězdné noční oblohy. V České republice a obecně ani ve většině Evropy se totiž kvůli přemíře škodlivého světelného znečištění taková místa už desítky let nenacházejí. Nyní už Petr tolik necestuje, pobývá nejčastěji na své chatě u Sečské přehrady, která je jeho srdcovkou z dětství. Mimo fotografii právě tam píše své knížky, často na rybách, nebo se věnuje popularizaci astronomie a astrofotografie prostřednictvím přednášek a workshopů po celém Česku a Slovensku. Petr patří mezi tzv. krajinářské astrofotografy, tedy fotografy zachycující noční krajinu a hvězdné nebe tak, aby obrazy byly fyzikálně korektní a zároveň umělecky lahodící očím laika. Mezi jeho největší vášně patří zatmění Slunce a Měsíce, která hojně fotografuje v tuzemsku i v zahraničí a o kterých napsal knihu Tajemná zatmění (v roce 2018 vyšla v nakladatlství Albatros s předmluvou dr. Jiřího Grygara).
Více fotografií na stránkách www.astronom.cz/horalek.
