Zříceninu hradu Zubštejn na Bystřicku navštěvuje čím dál více turistů

O výlety a dovolené po Česku je v posledních dnech velký zájem, důkazem toho byl i prodloužený víkend, kdy se památky na Vysočině zaplnily kolikrát až doslova k prasknutí. Největší zájem je o hrady zámky a muzea.

Pro ty, kteří ale nemají rádi uzavřené prostory a raději se procházejí po lesích a objevují krásy našeho regionu je také spoustu možností. Vysočina jako taková je velmi bohatá na zříceniny hradů ukrytých na kopcích v lese. Dvojnásob to platí v okolí Bystřice nad Pernštejnem. Rozbořených hradů je to hned několik, například Pyšolec, Aueršperk nebo Dalečín. Ale tím největším a podle mnohých turistů i tím nejromantičtějším je bezesporu Zubštejn.
Svým rozsahem a zejména dochovanými mohutnými pozůstatky obytného paláce a vstupní věže se řadí mezi nejvýznamnější památky středověkých dějin Bystřicka.
Zubštejn je rozsáhlou zříceninou, která se nalézá na výrazném horském hřbetu mezi vesnicemi Pivonice, kde se dá také přímo pod hradem zaparkovat, a Kobylnice v nadmořské výši cca 688 metrů. Hrad se původně jmenoval Kámen, latinsky Lapis, později Zubří kámen, tedy Zubrštejn.
Hrad byl vystavěn v gotickém slohu zřejmě až ke konci první třetiny 14. století ho založili páni z Pernštejna (původně z Medlova) jako sídlo samostatné rodové větve. Střežil zde hlavní osu kolonizace, řeku Svratku. Hrad samozřejmě za roky své existence prošel mnoha přestavbami. První spolehlivé písemné zmínky pocházejí z roku 1344. Název Zubštejn se poprvé objevuje až v roce 1358, kdy hrad přešel do rukou markraběte Jana Jindřicha. Ovšem V té době patřily do okruhu jeho panství i četné vesnice až na Novoměstsku, např. Zubří, Pohledec, Rokytno a Medlov. Roku 1446 připadl Zubštejn opět Pernštejnům, konkrétně Janovi. Další členové rodu sídlili v tomto kraji převážně na mramorovém hradě Pernštejně, význam zbývajících hradů se tak snižuje a konečně je v roce 1547 a pak definitivně v roce 1596 i Zubštejn uváděn jako „zámek pustý“. Jeho zřícenina je nejmohutnější v celém okolí (délka dispozice 275 m, plocha 1,7 ha). Při archeologickém průzkumu se tu našlo několik mincí, různé střepy a část mramorového nadpraží s poprsím muže a nápisem minuskulí: „Milý pane Bože p…“.

Ke hradu se pojí i řada pověstí. O pokladu ve zřícenině, o tajné chodbě, o duchu nešťastné Blaženky, která zde pyká za svou zrazenou lásku. Na Zubštejně měla být vězněna i dcera Jiřího z Poděbrad a právě tento český král měl hrad dobýt a vyvrátit. I to je ale pouhá pověst. Ze zříceniny je vidět jihovýchodním směrem Sýkoř, jižně až téměř k Brnu, směrem jihozápadním Křižanovsko a na severozápadě Pohledecká skála a okolí Studnic.