Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views :
img

Stock Dobrohostov ve velkém stylu oslavil pětadvacáté narozeniny

/
/
/
1050 Zobrazení



Letní festivaly k prázdninám patří. V letošním roce byla ale kvůli koronaviru řada velkých akcí zrušena nebo odložena. To ale neplatí pro malý letní festival v Dobrohostově u Havlíčkova Brodu. Stock Dobrohostov patří ke stálicím a na jeho letním parketu se prostřídala už více než stovka kapel.

Letošní ročník navíc byl ve znamení oslav pětadvaceti let existence festivalu. Začátku koncertu kapely III. Třetina sice počasí moc nepřálo, ale naštěstí se včas stihlo všechno vypršet a na večerní produkci už bylo opět bez deště. Skupinu Fuga vystřídala na pódiu Morava. Během jejich koncertu přicházeli další a další návštěvníci, kteří u hlavní hvězdy večera, kapely WOHNOUT, zaplnili parket. Pro bubeníka Fenka to byl takový návrat do minulosti. Pochází z nedaleké obce Věž a před čtyřiadvaceti lety na stejném letním parketu koncertoval. Tehdy ještě v kapele E.M.I.L. Prý na jejich vystoupení tenkrát nikdo nepřišel, takže letošní účast více než šesti stovek fanoušků byla malou satisfakcí. Večerní produkci zakončila kapela Kejvavý Koně z Havlíčkova Brodu.

V sobotu bylo počasí opět nejisté a slunce střídal vydatný déšť. Naštěstí se i tentokrát někdo přimluvil a zatáhl dešťový kohoutek v pravou chvíli. Rozbahněná místa pořadatelé upravili a nic nebránilo kvalitnímu hudebnímu zážitku. První písničky zahrála Fortuna, která rozproudila publikum pro Argemu z Uherského Hradiště. Od osmi hodin se předvedl i festivalový moderátor Jarda „Bořík“ Bořil se svojí skupinou E.M.I.L. Největší hvězdou letošního jubilejního ročníku byla ale bezesporu parta muzikantů z Velké Británie PRAYING MANTIS. Show, která byla v Dobrohostově k vidění, neměla obdoby. Po skončení se tahle parta vrhla mezi své fanoušky, s každým se nechali ochotně vyfotit a byl i čas na prohození pár slov, jak o muzice, tak o životě v Británii. Poté se fanouškům představila kapely Ozzy Tribute CZ, která je sice tvořený českými muzikanty, ale věrně napodobil svůj idol. Konec produkce pak patřil častému hostu tohoto fesťáku, a to seskupení Liquid Face ze Žďáru nad Sázavou.

Neděle pak už tradičně patřila představení těch nejlepších kapel hrajících dechovky.

Nic z toho by ale na Vysočině nebylo, nebýt týmu pořadatelů v čele s Petrem Kletečkou, který na svých bedrech nese hlavní tíhu odpovědnosti za zdárný průběh festivalu. I-deníku Vysočina-news.cz zodpověděl několik otázek.

Petře, velké díky za to, co jste letos v Dobrohostově dokázali zařídit. Ale vraťme se trochu zpět. Jak to celé letos bylo s pořádáním letošního Stockfestu?
Michale, štěstí přeje připraveným. I Program letošního jubilejního ročníku jsme měli v podstatě hotový už v září loňského roku. Zasáhla ale vyšší moc. V pátek 1. listopadu proběhl úžasný koncert britské kapely Praying Mantis v havlíčkobrodském klubu Oko. Přesvědčil jsem ostatní kolegy ve festivalovém týmu, abychom je pozvali také do Dobrohostova. Samostatnou kapitolou pak bylo zajištění kapely Wohnout. Zde sehrály roli dvě náhody. Manažerka Mňágy a Žďorp nevydržela s nervy, jak dopadne rozhodnutí ohledně osudu našeho festivalu a domluvila si ve stejném termínu jinou akci. Současně „Wohnoutům“ odpadly desítky letních akcí kvůli zrušení velkých festivalů, takže jsme se na poslední chvíli koncem června konečně domluvili, že Fenkovi uděláme radost, aby si mohl zase zahrát v Dobrohostově.

Letos to s počasím vypadalo dost bledě, do toho nepřející epidemiologická situace. Přemýšlel jsi i nad zrušením celé akce, nebo jsi pevně věřil, že to vyjde?
Šílenství okolo koronaviru vedlo ke zrušení všech velkých festivalů a nad těmi malými visí celou dobu Damoklův meč v podobě opatření vlády nebo krajské hygieny, které může přijít bez varování, jak ukázal případ NeFestivalu Colours of Ostrava. Přesto jsem celou dobu věřil, že festival proběhne. Stalo se. A výborná návštěvnost letošních nedělních dechovek je něco jako zdvižený prostředníček na lidi jako Rastislav Maďar nebo premiér, který touží zachraňovat „tisíce mrtvých“, místo aby živé nechal žít tak, jak si – s respektem k rizikům, která přináší život sám – představují!

A co PRAYING MANTIS, jak moc bylo těžké tuhle partu rockerů dostat na Vysočinu?
Po úspěšném koncertu v brodském klubu to bylo už vlastně docela jednoduché. Navázali jsme přátelský vztah s jejich manažerem. Klíčová byla včasné rezervace termínu, neboť John Cuijpers a Hans in ´t Zandt, zpěvák a bubeník kapely Praying Mantis hrají v několika holandských kapelách. Na sobotní koncert v Dobrohostově dorazila řada fanoušků z Polska, Maďarska či Německa a kapela předvedla opět fantastickou hudební show. Jsem si skoro jistý, že se sem všichni ještě někdy vrátí. 🙂

Jak bys hodnotil letošní oslavu pětadvacátých narozenin?
Byla důstojná a spravedlivá. Tak kvalitní třídenní program jsme na Stockfestu ještě neměli. Na vzkazovníku, baneru pro vzkazy návštěvníků umístěném u vstupu do areálu se během dvou nocí objevilo mnoho vzkazů a všechny do jednoho byly pozitivní. Za všechny ocituji jeden z nich: „Super už několik let. Těšíme se na příští ročník! Díky, že jste!“ Radost číst…

A otázka kterou jsi už jistě musel dostat, co plánuješ na příští rok?
V týmu samozřejmě další pokračování festivalu i jeho program řešíme. Představa o programu existuje, ale nemůžu skončit jinak než: Nechte se překvapit!

  • Facebook
  • Twitter