Nejen kůrovec. Před lety lesy u Brodu ničil jiný škůdce, připomínají ho zapomenuté pomníčky

Pokud pravidelně chodíte po Havlíčkobrodsku, tak asi víte, že na mnoha místech, kde dříve bývaly lesy, jsou dnes už jen holiny. Věděli jste ale, že podobná kalamita okolím Brodu už jednou – prakticky přesně před sto lety – prošla? A že ji v lesích dodnes připomínají malé prakticky zapomenuté pomníčky?

V posledních letech za to, že z české přírody mizí lesy, může kůrovec. Ten se ale začal šířil teprve nedávno. Dřív lesníci měli jiného úhlavního nepřítele. Jmenoval se bekyně mniška. Znalci přírody vědí, že jde o nočního motýla, jehož housenky se živí jehličím – a tím stromy zabíjí.

Tenhle motýl se v českých zemích začal šířit v devatenáctém století, v okolí tehdejšího Německého Brodu pak o něco později, někdy po roce 1905. Tehdy to však nebylo nic proti tomu, co mělo přijít o necelé dvě dekády později.

V roce 1921 se totiž bekyně mniška na Brodsku rozšířila znovu. A tentokrát opravdu ve velkém. Významně tehdy zasáhla například okolí Světlé nad Sázavou, kde stovky hektarů lesů vlastnil velmi vlivný továrník Richard Morawetz (tomu patřil třeba i zámek ve vesnici Zboží, jak jsme už dříve popsali ZDE).

Kalamita tehdy byla opravdu rozsáhlá – desítky hektarů lesů bylo potřeba vykácet. Kvůli tomu na začátku dvacátých let výrazně klesly ceny dřeva, zároveň ale nebylo z čeho stavět domy, protože zničené dřevo se k tomu použít zkrátka nedalo. Chyběli i dělníci, kteří by suché stromy mohli chodit kácet.

Odstranit poškozené dřevo z okolí Světlé nad Sázavou nakonec trvalo ne měsíce, ale roky. Konkrétně až do roku 1923. Původní lesy zároveň nahradila nová – pestřejší – výsadba. A ještě něco v lesích u Světlé přibylo. Takzvané mniškové kameny. Tedy malé pomníčky, které rozšíření bekyně mnišky připomínají až dodnes.

K vidění jsou na Havlíčkobrodsku dva. Jeden mezi Malčínem a Služátkami (na fotografiích) a druhý u vesničky Benetice. Oba jsou přímo u lesních cest, takže turisté se k nim bez problémů dostanou.