Na krajské půdě diskutovali odborníci o duševním zdraví dětí na Vysočině

Pedagogové, terapeuti, psychologové, ale i sociální pracovníci nejen z Vysočiny v posledních letech zaznamenávají velký narůst problémů s duševním zdravím u dětí. Rostoucí trend ještě více podpořila covidová pandemie. Devadesátka odborníků přijela diskutovat nad touto problematikou a především sdílet své zkušenosti a profesní pohled na situaci.

Konferenci Péče o duševní zdraví dětí na Vysočině hostilo sídlo Kraje Vysočina první říjnový čtvrtek. Šlo o vůbec první konferenci tohoto typu na Vysočině s účastí všech profesních aktérů na poli duševního zdraví dětí.

„Myšlenku uspořádat podobnou konferenci jsme měli v hlavě dlouho. V posledních letech totiž máme velký nárůst dětských klientů a hlavně nárůst závažností témat, se kterými se na nás děti obracejí,“ uvedla Tereza Vágnerová, vedoucí Krizového centra Jihlava z organizace Centrum J. J. Pestalozziho, která konferenci za podpory Kraje Vysočina zorganizovala. „Často nám chyběla spolupráce s dalším odbornými pracovníky – se školami, psychiatry, klinickými psychology, a proto jsme se měli zájem se všichni takto sejít a téma otevřít,“ doplnila Vágnerová s tím, že věří, že konferencí spolupráce nekončí, že se bude dále prohlubovat.

Pracovníci odboru sociálních věcí Kraje Vysočina od počátku myšlenku uspořádat konferenci na téma duševní zdraví dětí podporovali. „My jsme věděli velice rychle, že chceme tuto aktivitu podpořit, protože jde o palčivou a dlouho neřešenou oblast. Vývoj v dětské společnosti je dynamičtější, než je nastavený systém pomoci, který tak trochu zaostává. Také proto se potřebujeme setkávat a sdílet zkušenosti,“ uvedl Martin Jelínek, vedoucí Oddělení sociální ochrany a prevence Krajského úřadu Kraje Vysočina.

Duševní zdraví zajímá odborníky i rodiče dětí

Zájem o konferenci byl veliký. Zatímco v první chvíli měli organizátoři obavy, zda kapacitu naplní odborníky a zvažovali přizvat i laickou veřejnost, nakonec se místa profesionály ze školství, sociální oblasti i zdravotnictví zaplnila během několika dní. „Kdyby konferenční sál Kraje Vysočina nabízel dalších sto míst, určitě bychom je také naplnili. Zájem o duševní zdraví dětí mají nejen odborníci, ale samozřejmě také rodiče,“ zdůraznila Tereza Vágnerová.

Program propojoval školství, zdravotnictví i sociální oblast

„Chtěli jsme, aby v programu vystoupili lidé ze tří resortů, kterých se toto téma nejvíce dotýká – z oblasti sociální práce / sociálních služeb, z oblasti zdravotnictví, konkrétně z oblasti péče o duševní zdraví dětí, a z oblasti školství,“ upřesnila Tereza Vágnerová.

Vystoupila například lékařka dětského oddělení Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod Marie Rafajová s příspěvkem Jak (ne)dostat dítě na psychiatrii. Velký úspěch měla profesorka Lenka Šulová, vysokoškolská pedagožka, která se zaměřuje na psychický vývoj člověka ve společnosti a především na partnerské a rodinné vztahy, s příspěvkem Konflikty v rodině a jejich možné dopady na psychické zdraví dítěte a dospívajícího. „Pamatujme, že rozpor je důležitý předpoklad vývoje. Já mám jiný názor, ty máš jiný názor a je potřeba dojít ke konsensu. Jenže to my neumíme, děti vidí, že jsme neustále v konfliktu, který nevede k řešení,“ vyzdvihla Lenka Šulová, která mimo jiného Kraj Vysočina pochválila za koncepční podporu lidí z praxe. Významným tématem byl také vliv digitálních technologií na psychický vývoj dítěte nebo třeba agrese z pohledu traumaterapie v podání terapeutky Moniky Farkašové.

Součástí konference byla také prezentace několika organizací, jejichž činnost zasahuje do oblasti duševního zdraví dětí, například Centra duševního zdraví Jihlava při Psychiatrické nemocnici Jihlava, VOR Jihlava, z. ú., který se zaměřuje na podporu lidí s duševním onemocněním, nebo Majáku o. p. s., který zajišťuje programy primární prevence na základních školách, například prevenci šikany, agrese, projevů rasismu nebo také poruch příjmy potravy, a dále vzdělává pedagogy, rodiče i veřejnost.

Konferenci spolupořádaly Krizové centrum Jihlava a Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor sociálních věcí, v rámci projektu „Rozvoj inovativních postupů v rámci sociální ochrany a prevence v Kraji Vysočina, registrační číslo CZ.03.02.02/00/22_006/0000537“, na jehož realizaci byly poskytnuty finanční prostředky z OPZ+ a který je spolufinancován Evropskou unií. Výstupem projektu je také tato tisková zpráva.