Mám koronavirus, ale naštěstí lehčí průběh, říká Světelák žijící v Brně

Koronavirus, který je doslova všude kolem nás, začíná ohrožovat čím dál více lidí. Jedním z těch, kteří jsou nakažení je i Jakub Volek ze Světlé nad Sázavou, který se momentálně léčí ve svém bytě v Brně. Svolil k tomu, že online deník Vysočina-news.cz poskytl rozhovor o průběhu onemocnění.

Než si začnete říkat, jak může být někdo nezodpovědný, že se nakazí, tak věřte, že Jakub nebyl lyžovat v Itálii ani nenavštívil jinou rizikovou zemi, zkrátka byl ve špatnou dobu na špatném místě. A jak to vlastně celé probíhá od prvního dne, až po průběh nemoci se dozvíte v rozhovoru.

Ahoj Jakube, prvně bych rád místo klasického ahoj, použil buď zdráv a to myslím doslova!
Jak jsi prožíval situaci kolem Koronaviru ještě předtím, než se začala dotýkat i tebe?
Také zdravím. Před tím jsem celou situaci sledoval každý den, ale spíše jen ze zvědavosti. Nepociťoval jsem strach. Přiznám se, že jsem to vnímal jako jednu z dalších epidemií, které jsem už stihl zažít, tak mě celá tato věc nevyvedla z míry.

Kdy jsi poprvé na sobě zpozoroval, že něco není v pořádku a začal jsi to řešit? A jak ses vlastně nakazil?
Nakazil jsem se od svého spolubydlícího, který byl na dovolené v Turecku. Byl tam ještě v době, kdy nebyla vyhlášena pandemie a hranice, obchody, školy a vše ostatní fungovalo.
Když se vrátil, začínal pociťovat příznaky nachlazení. Nicméně jsme to připisovali teplotnímu rozdílu, když se z Turecka vrátil do Brna, proto jsme jeho stav nijak zvlášť nepodezřívali.
On sám pak odjel za svými rodiči v pondělí 16. března. Následujícího dne jsem začínal pociťovat podobné příznaky, jako měl můj spolubydlící. O dva dny později, kdy se stav nelepšil, jsem mu s žertem napsal, že jsem od něj tu „rýmičku“ chytil. Odpovědí mi bylo, že prodělal testy a je pozitivní na koronavirus a já byl první na ráně.

Jak vlastně probíhá takové vyšetření a co všechno jsi musel absolvovat?
Vyšetření je krátké. Klasické výtěry v nose a v krku. Je to sice nepříjemné, ale netrvá to dlouho. Tomu předcházelo několik telefonátů s hygienickou stanicí a obvodním lékařem. Prakticky vše jsem ale vyřešil telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu, za což tamní zdravotní zařízení chválím. Výsledky testu mi dorazily do 24 hodin.

Když jsi zjistil, že jsi tedy ve statistice zapsaný jako „nakažený“, jak jsi reagoval? Co všechno se pro tebe změnilo?
Když jsem zjistil, že jsem pravděpodobně nakažený, tak jsem byl z toho dost nervózní. Alespoň v tu chvíli. Tento stav však netrval tak dlouho. Nicméně jsem okamžitě začal obvolávat a informovat všechny, se kterými jsem mohl přijít do styku, abych je varoval.
Potvrzení testů už pro mě bylo jen přijetí nové informace. Přijal jsem to oznámení s klidem. Každopádně jsem se musel úplně izolovat a zajistit, abych nákazu nešířil. Jsem na bytě sám, tudíž jsem se nesetkal s žádnými komplikacemi.
Mohu jen děkovat přátelům, rodině a doručovacím společnostem, že mi obstarávají zásoby.

A jak to u tebe vypadá teď, popiš nám prosím tvůj průběh nemoci?
Pracuji z domu a veškeré záležitosti zprostředkovávám pomocí sociálních sítí, emailu nebo telefonicky. Fyzicky se cítím dobře a skoro bych řekl, že nemoc je na ústupu. Netrpím žádnými zdravotními obtížemi a nemám ani teplotu. Zkrátka pociťuji to samé jako při běžném nachlazení.

Jaká veškerá nařízení musíš dodržovat?
Musím jen být izolovaný v bytě, abych nákazu nešířil, jinak žádná speciální opatření dodržovat nemusím.

Jakou radu bys dal ať už nakaženým, nebo zdravým spoluobčanům?
Především zachovat klid. Kontrolovat svůj zdravotní stav a podle toho vhodně reagovat. Co se týče léků, užíval jsem jedině léky na bolest hlavy (ne že by byla nesnesitelná, spíše jen otravná). Dále samozřejmě to samé, co radí hygienici – dodržovat osobní hygienu, jíst zdravě a odpočívat. Mě osobně tato nemoc nijak nevyvádí z míry a zachovávám si psychický klid. Abych toho docílil, dělám prakticky cokoliv, abych nějak zaměstnal hlavu – věnuji se hraní her, tvorbě grafiky, s žáky řeším domácí úkoly a zadanou práci. Zkrátka svůj vlastní rituál na udržení se v klidu. Jistě každý nějaký takový rituál má. Myslím, že právě to mi pomáhá nejvíce se té nemoci zbavit.