28. říjen v Brodě: spontánní oslavy bez výstřelu a busta císaře v Sázavě – Vysočina-news.cz
Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views :
Podpořte nás prosím.

Please turnoff your ad blocking mode for viewing your site content

img

28. říjen v Brodě: spontánní oslavy bez výstřelu a busta císaře v Sázavě

/
/
/
769 Zobrazení



Bylo krátce po poledni. Na nádraží v Německém Brodě telegrafem přišla mimořádně důležitá zpráva. Rychle se rozkřikla po celém městě. Lidé opustili školy i zaměstnání, vyvěsili vlajky a začali spontánně slavit. Bylo 28. října 1918 a obyvatelé Brodu se právě dozvěděli, že už nežijí v rakouském císařství, ale v samostatném Československu…

Místem vyhlášení vzniku nového státu byla pochopitelně Praha. I tam u toho ovšem byl rodák z Brodska – Isidor Zahradník. Nejprve na Václavském náměstí oznámil, že Rakousko-Uhersko padlo a následně se se svými druhy vydal od císařských úředníků převzít pražské hlavní nádraží. (Článek, ve kterém popíšeme životní příběh Isidora Zahradníka, vydáme zítra.)

Na nádraží jim nikdo nebránil, a tak okamžitě obsadili všechny telegrafní přístroje a nechali do větších českých měst rozeslat zprávu o vzniku samostatného Československa.

S odesíláním začali kolem jedné hodiny po poledni, do Brodu tak informace dorazila nedlouho poté. Trvalo to jen pár desítek minut a v Německém Brodě se nemluvilo o ničem jiném. Už během odpoledne všude ve městě visely vlajky nového státu (zatím pouze červeno-bílé bez modrého klínu).

Bezpečnostní složky proti slavícím lidem nijak nezasahovaly – a to ani v případech, kdy například z budov strhávali znaky rakouského mocnářství. Pasivní zůstala taky početná německá menšina, a to jak ve městě, tak i v okolních obcích.

Večer se pak obyvatelé Německého Brodu sešli u nádraží a (na poměry tehdy třináctitisícového města obrovský) průvod se vydal směrem k náměstí.

Vedení města sice vyzvalo občany, aby se chovali důstojně, přesto ale někteří lidé pokračovali v ničení symbolů Rakouska-Uherska. Spálili například přinejmenším jednu vlajku rozkládajícího se císařství. Následujícího dne pak z mostu u kostela svaté Kateřiny shodili bustu posledního císaře Karla I. Policie tyto skutky nejspíš nikdy nevyšetřovala a přičetla je revoluční euforii.

Den plný spontánních oslav skončil a nastalo první ráno nové republiky. 29. října musel místní Národní výbor (který byl mimochodem naprosto legálně a veřejně ustaven už 25. října) začít řešit praktické záležitosti. Starosta města Eduard Šubrt (jehož jméno nese jedna z ulic u nemocnice) nechal zřídit polovojenské oddíly složené především ze sokolů. Za úkol měly postupně převzít moc nad všemi státními úřady ve městě. To se podařilo velmi brzy a snadno.

Další hlídky pak zamířily k brodskému nádraží – zastavovaly tam transporty a odzbrojovaly demoralizované rakouské vojáky, kteří se přesouvali na bojiště. Válka stále pokračovala – Rakousko-Uhersko podepsalo příměří 3. listopadu, válka pak definitivně skončila až 11. listopadu. Ani na nádraží při odzbrojování vojáků ale nenastal jediný konflikt.

Vznik nového státu tak byl v Německém Brodě (podobně jako ve většině dalších českých a moravských měst) naprosto klidný, nedošlo při něm nejspíš k jedinému úmrtí ani zranění, ba dokonce ani k jedinému výstřelu.

  • Facebook
  • Twitter