Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views :
img

Život zasvětil soudnímu lékařství. I díky němu rodák z Přibyslavi vedl celou univerzitu

/
/
/
1071 Zobrazení



Celý jeho život se točil kolem soudního lékařství. Rodák z Přibyslavi Josef Reinsberg tento obor vyučoval na pražské univerzitě a patřil mezi nejlepší české soudní znalce. Zároveň byl mezi studenty i svými kolegy nebývale populární. Pořádal například oblíbené přednášky pro širokou veřejnost nebo podporoval chudé žáky. I proto se na konci devatenáctého století stal univerzitním rektorem…

Josef Reinsberg se v Přibyslavi narodil v roce 1844. Na svět přišel shodou okolností ve stejném domě jako další slavný přibyslavský rodák nakladatel Jan Otto (jeho životní příběh jsme už dříve popsali ZDE). Reinsberg však své rodné město brzy opustil.

Svá středoškolská studia už zahajoval v Klatovech, kde také v roce 1864 odmaturoval. Podobně snadno jako gymnázium absolvoval rovněž lékařskou fakultu na pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě. Když zvládl závěrečné zkoušky, nejspíš ještě netušil, že se na fakultu brzy vrátí a prožije na ní většinu svého profesního života.

Už při studiu se u Reinsberga projevily jeho nesporné organizační schopnosti. Založil totiž spolek mediků a pro své spolužáky taky vydával časopis. Zároveň mezi přednáškami chodil vypomáhat do nemocnice na Karlově náměstí (dnešní Všeobecná fakultní nemocnice). Po promoci tam také krátce pracoval.

Prahu však nakonec v roce 1871 opustil a přesunul se do východočeského Žamberku, kde se stal městským (dnes bychom řekli obvodním) lékařem. Nedlouho po příchodu do nového působiště byl také Reinsberg předvolán k soudu. Ne však jako svědek a samozřejmě ani jako obžalovaný. Soudce ho totiž požádal o odborné stanovisko. A tak se rodák z Přibyslavi stal soudním lékařem.

K práci na univerzitě

Josef Reinsberg byl velmi ambiciózní. Už v sedmdesátých letech devatenáctého století začal psát první odborné práce, každý rok také podnikal studijní cesty na různé evropské univerzity. Nové znalosti získával například ve Štrasburku, v Mnichově nebo v Heidelbergu.

Když se tak v roce 1879 vrátil zpět do Klatov, pověřili ho jeho představení rovnou odpovědnou funkcí okresního lékaře – byl tedy šéfem všech svých kolegů v celém okrese. Reinsberg se navíc angažoval i ve veřejném životě, zasedal v klatovské městské radě a krátce byl také náměstkem starosty. Později se rovněž stal čestným občanem města.

Ambiciózní lékař však mířil stále výš. Ve svých 40 letech – tedy v roce 1884 – získal práci na pražské univerzitě. Sotva nastoupil, založil na lékařské fakultě nový ústav soudního lékařství. V jeho čele následně strávil víc než dvě dekády a ve svém oboru se stal pravděpodobně největším odborníkem v českých zemích.

Kromě přednášek pro studenty či cest po odborných konferencích si však našel čas třeba i na to, aby mezi laickou veřejností při různých příležitostech propagoval zásady první pomoci. Ty v oné době rozhodně nebyly tak notoricky známé jako dnes. Pravidelně také jako velmi žádaný soudní znalec docházel na různá soudní jednání.

Rektorem

Až do komunistického převratu platilo, že děkani (tedy jacísi ředitelé vysokoškolských fakult) a rektoři (de facto nejvyšší činitelé univerzit) ve svých funkcích trávili vždy pouze jeden rok. Reinsberg se do čela lékařské fakulty poprvé dostal – už v pozici profesora – v roce 1891 a pak leště v letech 1896 a 1903.

V roce 1899 pak dosáhl pravděpodobně na vrchol kariéry. Stal se totiž rektorem české části Karlo-Ferdinandovy univerzity. Tento post si nezasloužil jen profesními předpoklady, ale také svým charakterem.

Rodák z Přibyslavi totiž ve svém volném čase například společně s kolegy řídil činnost nadace, která se snažila finančně podporovat chudé studenty. Spoluzakládal také první pražskou menzu, tedy studentskou jídelnu.

Prakticky všem svým aktivitám – od vyučování, přes dobročinnost až po poskytování odborných stanovisek soudům – se Reinsberg neúnavně věnoval až do začátku dvacátého století.

Po roce 1905 se však pomalu začal zhoršovat jeho zdravotní stav. Odešel tak postupně z čela ústavu soudního lékařství, zanechal své profese soudního znalce, a nakonec v roce 1908 odešel do penze.

Dál se však příležitostně věnoval přednášení – a to jak pro mediky, tak i pro veřejnost – nebo psaní odborných prací. Napsal také několik literárních děl, žádné z nich mu však výraznější popularitu nepřineslo. Josef Reinsberg zemřel v 85 letech na začátku roku 1930.

  • Facebook
  • Twitter