Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views :
img

Z lékaře podnikatelem. Po smrti tchána František Malinský na Brodsku vybudoval dvě legendární firmy

/
/
/
1036 Zobrazení



Když bylo Františkovi Malinskému 25 let, zdálo se, že celý život bude úspěšným a oblíbeným lékařem na malém městě. O pár roků později ale do jeho života zasáhla smrt tchána, jehož podnik musel Malinský následně převzít. Netušil ještě, že už brzy založí dvě firmy, jejichž jména dnes na Havlíčkobrodsku zná prakticky každý…

František Malinský se narodil v roce 1850 do bohaté rodiny bydlící v Hlinsku. Právě tam také zahájil základní vzdělání. Následně nastoupil na tehdy prestižní německobrodské gymnázium. Už při středoškolských studiích ho zajímal přírodopis, především pak biologie člověka.

Nebylo proto žádným překvapením, že po maturitě Malinský začal na pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě studovat medicínu. Vysokoškolský titul získal v roce 1875.

Následně ještě absolvoval několikaměsíční povinnou praxi v pražských nemocnicích a na konci roku 1875 se přestěhoval zpět do rodného Hlinska, kde si založil vlastní ordinaci.

Jako lékař byl nejen schopný, ale zároveň i vlídný. Mezi pacienty byl proto velice oblíbený. František Malínský se navíc brzy po návratu z Prahy v Hlinsku zapojil také do veřejného života – byl například starostou tamního Sokola.

Náhlá změna

Zdálo se, že hlinecký rodák prožije klidný život lékaře na malém městě. Vše se však změnilo v roce 1891, kdy zemřel Malinského tchán Christian Peška, který v Ronově nad Sázavou u Přibyslavi vlastnil firmu na zpracování bramborového škrobu.

Po jeho smrti se o rodinný podnik neměl kdo postarat, a tak se této úlohy zhostil právě František Malinský. A od počátku si i jako podnikatel vedl výtečně. Ještě v roce 1891 nechal nakoupit nové stroje, vymyslel také nové výrobní postupy, díky nimž mohl vyrábět rychleji a zároveň levněji.

Hlinecký rodák na konci 19. století rovněž intenzivně usiloval o stavbu železnice spojující tehdejší Německý Brod, Přibyslav a Žďár nad Sázavou – předpokládal, že díky trati by mohl snáz vozit produkty svého podniku do širokého okolí. Ve stejné době také nechal v Ronově za firemní peníze postavit rodinné domky pro své zaměstnance.

Na počátku nového století Malinského firma dobře prosperovala, měla přes 50 zaměstnanců a celé rodině poskytovala dobrou obživu. Bývalý lékař však přesto nebyl spokojen, vadilo mu, že není úspěšnější než podobně velké škrobárny ve Žďáru nad Sázavou, v Polné nebo v Hesově.

Zrod legendárního názvu

Rozhodl se proto k neobvyklému kroku. S majiteli zmíněných firem se sešel a přesvědčil je, že by se měli spojit, aby vytvořili jeden společný velký podnik. Vyjednávání byla dlouhá a komplikovaná, v roce 1912 však dospěla k úspěšnému konci – tím bylo vytvoření akciové společnosti, která dostala název Amylon.

Výsledkem spojení bylo jednak další zlevnění produkce a jednak její významné rozšíření. Amylon následně začal prakticky do celých českých zemí dodávat vše od škrobu, přes pudinky, sirupy až po různé sladkosti.

Františku Malinskému fúze rovněž přinesla víc času na činnosti, na které až dosud neměl příliš času. V roce 1917 se tak například mohl stát předsedou představenstva Živnostenské banky, následujícího roku (po vzniku samostatné republiky) pak za Kramářovy národní demokraty zasedl v Revolučním národním shromáždění, později byl za tutéž stranu také tři roky senátorem.

Po Amylonu i Pribina

I po vzniku Československa se však Malinský pravidelně vracel na Vysočinu, kde dohlížel na fungování společnosti Amylon. I v pokročilém věku přicházel stále s novými a novými nápady, jak zefektivňovat či rozšiřovat výrobu.

V roce 1923 pak správně odhadl, že by se v následujících letech mohla zvýšit poptávka po mléku a mléčných výrobcích. Založil proto Mlékárenské a pastevní družstvo v Přibyslavi, do jehož čela postavil nadaného inženýra Adolfa Švece (jeho životní příběh jsme už dříve popsali ZDE). Zmíněné družstvo později nejen na Havlíčkobrodsku, ale v celém Československu proslulo pod názvem Pribina.

Život Františka Malinského skončil v roce 1926. Ukončil jej on sám střelou z pistole do spánku – pro sebevraždu se rozhodl jen krátce poté, co mu lékař řekl, že trpí rakovinou, kterou už není možné vyléčit.

  • Facebook
  • Twitter