Schopného inženýra i obětavého sokola Adolfa Švece za války umučili nacisté – Vysočina-news.cz
Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views :
Podpořte nás prosím.

Please turnoff your ad blocking mode for viewing your site content

img

Schopného inženýra i obětavého sokola Adolfa Švece za války umučili nacisté

/
/
/
941 Zobrazení



Za první republiky patřil mezi největší československé zemědělské odborníky. Roky řídil prosperující podniky u Přibyslavi nebo publikoval v prestižních odborných časopisech. Angažoval se i ve společenském životě. Vedl například přibyslavskou pobočku Sokola. Pak ale všechno změnila nacistická okupace. Takový byl životní příběh Adolfa Švece.

Švec se narodil v roce 1893 v malé vesničce Bzí nedaleko od jihočeského Týna nad Vltavou. Studoval v Českých Budějovicích, kde těsně před začátkem první světové války úspěšně odmaturoval. Následně krátce pracoval jako úředník.

Pak ale přišel rok 1914 a klidný život Adolfa Švece přerušila první světová válka. Stihl sice ještě zahájit studia na pražském vysokém učení technickém, brzy však musel v uniformě rakousko-uherské armády narukovat na frontu.

Válečné útrapy nakonec přečkal ve zdraví a na podzim 1918 se vrátil už do nově vzniklého Československa. Záhy bez obtíží dokončil vysokoškolská studia a v roce 1920 promoval jako zemědělský inženýr.

Nedlouho poté se jeho život navždy spojil s Přibyslavskem. Získal totiž dobře honorované místo v továrně Amylon v Ronově nad Doubravou. Zodpovídal za celou zemědělskou výrobu závodu.

Základ pro Pribinu

Ve své práci zažíval úspěch za úspěchem. Rádi ho měli jeho podřízení, ale především i jeho šéfové. Ti tak v roce 1923 mohli s klidnou hlavou jihočeského rodáka pověřit vedením odštěpeného mlékárenského závodu v nedalekém Hesově.

Místní možná tuší, že nově zřízená továrna se složitým názvem Mlékárenské družstvo v Přibyslavi se později stane základem pro dodnes existující společnost Pribina.

Taky v Hesově se Švecovi dařilo. V tamním závodu využíval různé na svou dobu moderní postupy, a i díky nim jím vedená společnost dobře prosperovala. Mladý inženýr v oné době patřil mezi největší zemědělské odborníky v republice. O své zkušenosti se také pravidelně dělil s kolegy na stránkách různých odborných časopisů.

Nejen manažer, ale i vlastenec

Adolf Švec se ale angažoval i ve společenském životě. Byl velmi známý v celém okolí, a tak se v roce 1926 dostal do čela přibyslavského Sokola. A nezahálel ani v této roli. Neúnavně organizoval různé plesy, poutě, divadelní vystoupení nebo sportovní soutěže. Prosadil taky roky odmítanou a odkládanou stavbu sokolovny.

Úspěchy naplněný život Adolfa Švece však netrval věčně. Problémy nastaly brzy po nacistické okupaci v březnu 1939. Po ní se rodák od Týna nad Vltavou odmítl vzdát svých ideálů. Proto ho Němci poměrně rychle odstavili ze všech řídících pozic v mlékařských závodech.

Kupodivu však směl zůstat vedoucím přibyslavského Sokola. A ani v této pozici své názory nezměnil. Mládež tak rozhodně nevychovával tak, jak diktovali noví vládci Čech a Moravy. Spíš naopak.

Do Osvětimi

Švec místním vedoucím Sokola nakonec zůstal až do dubna 1941, kdy nacisté tuto organizaci nechali rozpustit. Následně gestapo nabylo podezření, že Adolf Švec podporuje odboj. Přestože se o jeho napojení na protinacistické organizace žádné důkazy nedochovaly, byl statečný přibyslavský vlastenec ještě v roce 1941 zatčen.

Následně byl několik týdnů brutálně vyslýchán, a protože jeho výslechy nepřinesly žádné konkrétní informace, které by nacističtí tajní policisté mohli využít, byl deportován do koncentračního tábora v Osvětimi.

Jeho zdraví bylo už tehdy – po dlouhých a vyčerpávajících výsleších – podlomené. V Osvětimi přesto ještě několik měsíců bojoval o přežití. Nakonec tam však v červnu 1942 v nedožitých padesáti letech zemřel.

Památku Adolfa Švece dodnes připomíná pamětní deska ve vestibulu sokolovny, kterou nechal ve třicátých letech v Přibyslavi postavit, a taky malý pomníček na tamním obecním hřbitově.

  • Facebook
  • Twitter