Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views :
img

Všestranný rodák od Brodu Vilém Kurz: byl vědcem, turistou, novinářem, poslancem i učitelem

/
/
/
1126 Zobrazení



V politice hájil zájmy Čechů proti Němcům, podporoval výstavbu turistických ubytoven, vyučoval na prestižních školách, psal do novin nebo zkoumal korýše. Rodák od Světlé nad Sázavou Vilém Kurz byl až neobvykle všestranný člověk. Jeho život ale – pro naše generace bohužel – skončil předčasně…

Vilém Kurz se narodil v roce 1847 v malé vesničce Vrbice, která je dnes součástí Leštiny u Světlé nad Sázavou. Ve škole měl od mládí vynikající výsledky, bez problémů vystudoval gymnázium a potíže neměl ani se zvládnutím studia přírodních věd na pražské univerzitě.

Po absolvování vysoké školy nastoupil na pedagogickou dráhu. Po krátkém působení na pražském arcibiskupském gymnáziu se přestěhoval do tehdejšího Německého (dnes Havlíčkova) Brodu a stal se profesorem na tamním gymnáziu.

Už tehdy – tedy v sedmdesátých letech devatenáctého století – se projevoval jako český vlastenec. Byl velmi aktivní v různých českých spolcích – například v Sokolu. Po Německém Brodě působil deset let jako profesor ještě v Kutné Hoře, pokud ale chtěl skutečně rozvíjet svůj organizační i politický talent, neměl jinou možnost než se přestěhovat zpět do Prahy.

Tam také v roce 1884 přesídlil. Vyučoval na jedné z tamních českých reálek a seznamoval se s čelnými osobnostmi veřejného života – například se zakladatelem Sokola Miroslavem Tyršem. Vilém Kurz byl také vášnivým turistou. Na konci osmdesátých let předminulého století proto pomáhal s ustavením Klubu českých turistů. Přes deset let byl také členem jeho vedení.

Kurzova rozhledna

Kurz v této roli inicioval především vytvoření husté sítě různých ubytoven, nocleháren a přístřešků, ve kterých mohli turisté při svých putováních přečkat noc. Spolu se svými kolegy také prosazoval (a nakonec i prosadil) výstavbu rozhledny na pražském vrchu Petřín a také vybudování lanovky, která by k věži vedla. Na jeho počest po něm byla později pojmenována rozhledna na západočeské hoře Čerchov. Jejího otevření se ale už rodák z Vysočiny nedožil.

V této době Kurz také přispíval do různých česky píšících novin, dva časopisy zároveň vedl (jeden z nich cílil na příznivce turismu, druhý na fanoušky vědy a techniky). Rodák z Vysočiny působil také ve vědecké sféře – konkrétně se zabýval zkoumáním mořských korýšů, o kterých napsal několik vědeckých prací.

A aby toho nebylo málo, na začátku devadesátých let Kurz vstoupil do mladočeské strany. V roce 1894 pak získal dokonce poslanecký mandát – v Říšském sněmu nahradil pozdějšího prezidenta Tomáše Guarriga Masaryka, který tehdy na svou funkci rezignoval. Poslanecké křeslo Kurz ve volbách ještě dvakrát obhájil a v rakousko-uherském parlamentu zasedal až do své smrti.

Za zájmy českých dětí

V Říšském sněmu hájil především zájmy českého obyvatelstva na Šumavě, kde až do roku 1945 žilo výrazně větší množství Němců než právě Čechů. Zasazoval se také o to, aby v celém pohraničí vznikla co možná nejhustší síť českých menšinových škol, aby tamní děti měly možnost učit se jiný jazyk než jen němčinu.

Slibně rozjetou kariéru Viléma Kurze však od mladých let brzdila jeho srdeční choroba. Ta se mu náhle zhoršila poté, co se jedna z jeho dcer nešťastnou náhodou utopila. Od počátku roku 1902 už byl rodák od Světlé nad Sázavou upoután na lůžko, i přesto ale dál intenzivně pracoval. Jeho stav se však stále zhoršoval a v březnu 1902 Kurz v nedožitých 55 letech zemřel.

  • Facebook
  • Twitter