Šlechtici si u Herálce postavili hrobku. Po válce připadla státu a zchátrala

Šlechtická rodina Milner-Fügnerů měla vždycky hodně peněz. Část z nich se proto v roce 1913 tehdejší majitelé zámku v Herálci u Havlíčkova Brodu rozhodli věnovat na stavbu soukromé kaple a hrobky. Jenže ta svému účelu sloužila jen pár desítek let. Po druhé světové válce si totiž stavbu v lesích přivlastnil stát – a ten ji (stejně jako řadu podobných budov) nechal zchátrat…

Stavba soukromé hrobky skončila v roce 1915. Právě tehdy do ní byla taky přemístěna první (a taky poslední) dvě těla zesnulých Milner-Fügnerů. Dalších 14 pohřebních míst zůstalo až do konce druhé světové války prázdných.

Přesto se po celé období první republiky i posléze během druhé světové války členové rodiny i obyvatelé Herálce v honosné klasicistní kapli pravidelně scházeli.

Zlom však nastal v roce 1945: tehdejší majitel heráleckého panství Rudolf Fügner totiž během války přijal německé občanství. Neexistují sice žádné důkazy, že by Fügner s nacistickou mocí jakkoli kolaboroval, přesto byli on i jeho rodina rádi, že na začátku května 1945 stačili z Herálce včas uprchnout před blížící se Rudou armádou.

Sovětští vojáci následně zabrali herálecký zámek. Co se jim hodilo, to ukradli, co nepotřebovali, to aspoň zničili. V Herálci nakonec pobývali až do konce srpna 1945 – následně zámek začal sloužit jako škola. Nedaleká sýpka (která k zámku patřila a jejíž příběh jsme popsali ZDE) pro změnu připadla státním statkům.

Co však bylo s hrobkou ukrytou v lesích, to není jasné. Je dokonce možné, že o její existenci sovětští vojáci vůbec nevěděli. Jisté nicméně je, že ji někdo (pravděpodobně herálečtí obyvatelé) v prvních měsících po osvobození vyraboval. Majetek z kaple pak zmizel neznámo kde – ostatně krátce po válce ho ani nikdo nehledal. Těla mrtvých Milner-Fügnerů byla nejspíše někdy v této době tajně přemístěna na herálecký hřbitov.

Následně se hrobka (podobně jako zámek i sýpka) stala majetkem státu. Ten se o ni však vůbec nestaral. V prvních několika poválečných letech ji ještě používali myslivci a zemědělci jako seník. Do budovy ale brzy začalo zatékat, a tak ji místní úřady nechaly napospas osudu.

Tak to zůstalo až do sametové revoluce i po ní – zájem o chátrající budovu neprojevili ani potomci Milner-Fügnerů ani nikdo jiný. Herálecký obecní úřad se tak v posledních letech stará alespoň o to, aby rozpadající se stavba nikoho nezranila – nedávno proto preventivně nechal část budovy zbourat. Alarmující je ale i stav zbytku bývalé kaple.

Bývalá soukromá hrobka se nachází v lese západně od Herálce. Po cestě, která je značená v mapách, se k ní dostat nedá, protože vede přes soukromý pozemek a přehrazuje ji plot. Případní zájemci k ní však mohou snadno dojít po poli, pokud za rybníkem Velký Jankov odbočí z modré turistické značky vpravo.