Rok Františky Slavatové v Telči
Telč vyhlásila rok 2026 Rokem Františky Slavatové. Připomene 350 let od úmrtí mecenášky a osobnosti evropského významu, připraveny jsou akce nejen v Telči.
Františka Slavatová, hraběnka z Meggau, patří k nejvýznamnějším osobnostem telčských dějin. Byla mecenáškou a zakladatelkou jezuitského areálu a zároveň ženou s mimořádným společenským vlivem. Její štědrá podpora vedla v polovině 17. století k proměně telčského vnitřního města v architektonicky jednotný celek, který dnes obdivují návštěvníci z celého světa.
Na odkaz Františky Slavatové navazuje unikátní společný projekt sedmi institucí působících v Telči. Spojily se Masarykova univerzita, Město Telč, Muzejní spolek v Telči, Muzeum Vysočiny Jihlava, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Telči, Římskokatolická farnost a Státní zámek Telč. Ačkoliv spolupráce mezi institucemi dlouhodobě funguje velmi dobře, letos se vůbec poprvé představují jako jeden tým s cílem společně připravit pestrý a inspirativní program pro veřejnost i odborníky.
„Projekt Rok Františky Slavatové si klade za cíl přiblížit tuto výjimečnou osobnost nejen obyvatelům Telče, ale i návštěvníkům a odborné veřejnosti. Odkaz a zásluhy hraběnky Františky Slavatové jsou velkou inspirací pro současnost. Celoroční projekt je ukázkou toho, že když místní instituce, město a jeho obyvatelé spojí síly, může to vést ke vzniku smysluplných a mimořádných iniciativ.“
Součástí projekt Rok Františky Slavatové je také terénní výzkum kosterních pozůstatků z krypty pod kostelem Jména Ježíš, který provádí tým Evy Drozdové z Oddělení genetiky a molekulární biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, který se podílel také na výzkumu ostatků zakladatele genetiky Johana Gregora Mendela v roce 2022.
Jedním z cílů výzkumu je, kromě standardní analýzy nálezu kosterních pozůstatků uložených v kryptě v rámci tzv. sekundárního pohřbu, také ověření možnosti, že by mezi nimi byly ostatky Františky Slavatové. O jejich osudu panují dohady a máme jen kusé zprávy. Zřejmě roku 1805, kdy v koleji byla už vojenská kasárna, došlo k vyzvednutí ostatků a roztavení cínových rakví. Všechny kostí, kromě zkoumaného nálezu, byly uloženy na hřbitově u svaté Anny a v současné době neznáme jejich přesné umístění.
Zámek Telč připravil na květen a září speciální kastelánské prohlídky na téma Slavatové jako dědicové
pánů z Hradce. Pro mateřské a základní školy jsou určeny edukační programy Poznej dobu Františky Slavatové, které proběhnou v telčském muzeu a na hradě Roštejn.
V sobotu 13. června se uskuteční Barokní pouť ke kapli sv. Karla Boromejského. Celý projekt vyvrcholí v sobotu 19. září zádušní mší v kostele Jména Ježíš a slavnostním odhalením pamětní desky Františce Slavatové.
Součástí projektu je také veřejná sbírka na vznik nové pamětní desky Františce Slavatové, která bude umístěna na nádvoří Univerzitního centra Telč v bývalé jezuitské koleji, tedy na místě úzce spjatém s jejím životem a mecenášstvím. Sbírku organizuje Muzejní spolek v Telči na portálu Donio a na financování pamětní desky se bude kromě veřejnosti podílet rovněž město Telč a Kraj Vysočina.
