Replika čerpacího stroje vyrostla na naučné stezce u Rudného na Jihlavsku

Na Hornické naučné stezce pod vrchem Rudný na Jihlavsku vznikají nová turistická zastavení s replikami historických strojů. Už je dokončeno zařízení na čerpání vody z dolů. Chystají se zde také repliky těžního vrátku a konstrukce těžního a lezného oddělení.

Ve videu je natočená replika ručního stroje s dřevěným potrubím, který dříve sloužil ke snižování hladiny podzemní vody v horních dílech. Podrobnější informace k nové atrakci prozradil náměstek jihlavského primátora Radek Popelka.

Čerpací zařízení je navrženo a vyrobeno pracovníky oddělení technické správy a podzemí odboru technických služeb Magistrátu města Jihlavy na základě nákresů a popisů Jiřího Agricoly z knihy Dvanáct knih o hornictví a hutnictví. Replika „pumpy“ je umístěna do reliktu dochované šachty v lokalitě kulturní památky „Kutiště Rudný“, tak aby měl návštěvník hornické naučné stezky možnost představit si činnosti související s dolováním.

Z následujícího rozhovoru s Michalem Harnuškem z oddělení technické správy a podzemí se dozvíte další podrobnosti o zařízení i to, zda je na místě možné si zapumpovat.

K čemu dřív při dolování stříbra takové pumpy sloužily? K odvodňování štol?

Čerpací zařízení bylo a dodnes je podstatnou částí každého důlního provozu. Udržování hladiny podzemní vody ovlivňovalo zásadním způsobem možnosti dobývání rudy, právě v Jihlavském rudním revíru působila vysoká hladina spodní vody velké problémy. Často jí bylo tolik, že se přistupovalo k instalaci nákladných a dodnes poměrně složitých strojů, které dokázaly dostat vodu z hloubek přes sto metrů. Vodotěžný stroj byl například doložen na sousední „jámě“ sv. Jiří. Ten byl poháněn vodou ze zaniklého rybníka ve Zborné, pomocí vybudovaného vodního kanálu. Jeho zbytky může návštěvník dodnes v terénu vysledovat.

Jak to pro naše předky bylo náročné a složité takové dílo postavit? Jak dlouho ho stavěli tehdy a jak dlouho zabrala výstavba pumpy Vám? Dá se to vůbec porovnávat?

Jak dlouho naši předci taková zařízení stavěli, se už dnes asi nedozvíme. Co víme je to, že lidská práce měla tehdy docela jinou hodnotu než dnes, s tím souvisela cena pořízení a počet lidí, kteří mohli na výrobě pracovat. Zabývala se jí specializovaná skupina tesařů, kteří měli zkušenosti s výrobou vodních kol, vrtaných trubek, pístů, ozubených převodů a systémů táhel. Složitější stroje musely být „spočítané“ a rozhodně nemohly fungovat na principu „pokus-omyl“. Pokud někdo navrhoval čerpadla poháněná přes vodní kolo, muselo být zřejmé, kolik vody má z jaké hloubky vytáhnout, podle toho se stanovila velikost kola. Na naučné stezce jsme se odvážili instalovat z historického pohledu relativně jednoduché zařízení na ruční pohon pomocí páky s protizávažím. I u něj jsme se jako „laici“ zapotili. Výroba a instalace probíhala během prázdninových měsíců.

Používáte tradiční postupy a tradiční nářadí? Loni jste např. ručně navrtávali dvě třímetrové klády a vyráběli z nich potrubí. Naši předkové měli tehdy takové nástroje a nářadí  jako Vy?
Základní prvek pumpy je vrtaná dřevěná trubka. S výrobou, zapůjčením nářadí a hlavně cennými radami nám pomohl pan Jan Michal z Kaliště u Lipí, který udržuje dřevěné pumpy v Holašovicích (zapsané v UNESCO). Vlastní vrtání dvou třímetrových trubek jsme si odpracovali pod jeho dozorem sami. Ve čtyřech lidech jsme vrtali pumpařským nebozezem cca 6 hodin (vrtá se dvakrát, předvrtání menším průměrem a následné převrtání na konečný průměr). Práce probíhala ručně, bez jakékoliv pomoci techniky. Stejným způsobem se vrtalo i v minulosti, i na větší vnitřní průměr. Trubky se dříve používaly i na rozvody vody, například v Jihlavě byly použity na vedení do kašen na náměstí. Trubky jsme vrtali z jedlového dřeva tak, jak je doloženo z minulosti. Následná konstrukce k pumpě musela být sestavena tak, aby protizávaží dostatečně vyvažovalo sloupec vody, který při čerpání píst vytahuje. Protizávaží je z tvrdého jasanového dřeva. Hodně času nám zabrala i vlastní konstrukce dřevěného povalu z masivních pětimetrových klád, na kterých je pumpa ukotvena. Plánujeme doplnění o informační tabuli.

Je možné se pumpy dotýkat, hrát si s ní a opravdu pumpuje vodu?
Pumpa je provozní, lze vyzkoušet, opravdu čerpá. Jedná se o fyzicky náročnou práci, návštěvník si může sám vyzkoušet práci pomocníka v dole. V zimním období bude pumpa „odstavena“ tak, aby nedošlo k poškození při zamrznutí.

Je to zárodek nové naučné stezky?
Hornická naučná stezka je vedena okolo vrchu Rudný, sleduje pozůstatky po hornické činnosti v minulosti. V prostoru kulturní památky „Kutiště Rudný“ se snažíme o turistické zatraktivnění lokality pomocí interaktivních exponátů.

Co dalšího nového zde má vzniknout?
Na vedlejší jámě, u informační tabule č. 3, chystáme na příští rok instalaci repliky těžního vrátku, konstrukci těžního a lezného oddělení.

Jak daleko jsou přípravy hornického skanzenu?
Probíhá zpracování studie Hornického skanzenu dodavatelem.

Kdy se začne se sanací sousední propadlé šachty a jak bude sanace probíhat?
Zajištění starého důlního díla, šachty sv. Jiří, je nyní ve stavu před realizací, tj. město jako vlastník pozemku čeká na oznámení o zahájení prací státním podnikem DIAMO. Ty budou záviset především na počasí. Vzhledem k plánovanému záchrannému archeologickému průzkumu, který bude probíhat zároveň s otvírkou a zajištěním ústí šachty, nelze vyloučit zahájení prací při lepších klimatických podmínkách na jaře příštího roku. Sanace bude spočívat v odtěžení materiálu z ústí šachty, zajištění vlastního ústí, a následného srovnání terénu haldy do původního profilu. Výsledkem by mělo být statické zajištění šachty a doufejme pro turisty atraktivní pohled do otevřeného prostoru po téměř 300 letech od ukončení těžby.