Ovce na Zeleného hoře pomáhají, ale také se stávají turistickým lákadlem

Nejznámější dominantu Žďáru nad Sázavou v posledních dnech obklopují turisté a převážně rodiny s dětmi. Tentokrát ale není hlavním důvodem návštěva poutního kostela svatého Jana Nepomuckého, který je zapsaný na seznamu UNESCO. Turisté sem chodí navštívit třicet oveček, které se starají o kvalitu trávníku na svahu.

Jedná se ekologický a hlavně tradiční způsob sekání, který se dnes běžně nevidí. „Chodíme sem často s dětma a ukazujeme jim, jak ovečky krásně tu trávu posekají. Dětem se ovečky moc líbí a nikde jinde nemají možnost je vidět na živo,“ vysvětluje svou návštěvu rodina ze Žďáru nad Sázavou. I přes velký zájem ale majitel prosí, ať všichni dodržují jednoduché pokyny. To znamená, v žádném případě se nesmí ovce krmit, jelikož jsou zvyklé na svou stravu a cokoliv jiného by jim způsobilo vážné zažívací problémy. A stejně tak se jedná o plaché plemeno a proto je důležité se k ovcím nijak nepřibližovat a fotit pouze z dálky. Ovce budou moci lidé vídat na pastvě až do konce srpna. Nevadí jim chlad ani vysoké teploty a tak zvládají i současné výkyvy počasí.

Ovce pod Zelenou horou ve Žďáře nad Sázavou chová chovatel Milan Daďourek.

Kdy a jak vznikl nápad pořídit do pod Zelenou horu ovce, které se vlastně starají o údržbu trávníku?
To se úplně přesně neví, nápad jako takový vznikl ve vícero hlavách. Mě to napadlo před nějakou dobou, a když v lednu probíhalo jednání o údržbě kolem Zelené hory, tak jsem to doporučil. Nakonec se při tom jednání ukázalo, že město o tom už uvažovalo.

Jak složité bylo celý projekt zrealizovat?
Poměrně dost, na druhou stranu to proběhlo hladce, protože se tam sešly strany, které chtěly, aby to dopadlo, a nápad se zrealizoval. Bylo potřeba hodně vyjádření, například od stavebního úřadu a památkového úřadu. Domluvit se, aby to nevadilo sousedům a veřejnosti, aby se tam dala přivést voda. Nebylo to tak, že přivedete ovce na louku a hotovo. Čekalo se do poslední chvíle, ale nakonec to dobře dopadlo a 18. května se postavila ohrada a 20. května jsem přivedl ovce.

O jaké plemeno ovcí se jedná, můžete nám o nich něco prozradit?
Jmenuje romney a ovce byly vyšlechtěné v anglickém hrabství Kent, aby spásaly slané bažiny v přímořské oblasti. Z Anglie se toto plemeno dostalo na Nový Zéland, kde má momentálně největší zastoupení.  Do České republiky se dostalo z Británie a z Nového Zélandu v 90. letech. Dneska to plemeno je druhé nejchovanější, ale bohužel se celkově od chovu ovcí ustupuje.  Původně byly tyto ovce chovány na maso a na vlnu. Nyní jsou šlechtěné, aby dobře zdolávaly svahy, bláto a bahno, zároveň byly přizpůsobeny k pobytu venku. Jsou stále na pastvině, je to typický představitel tohoto způsobu chovu. Ovce samy rodí mláďata venku bez pomoci a zvládnou to, za jakéhokoliv počasí. Vlna je chrání v zimě proti prochladnutí a v létě je naopak ochlazuje.

V čem je hlavní rozdíl, když trávu spásají ovce oproti klasickým sekačkám?
Na Zelené hoře není reálně možné pravidelné sečení. Terén je tam velmi složitý, nějaká snaha tu sice byla, ale je to šílená práce. To sečení nebylo tak časté a pečlivé. Naopak ovce sekají stále dokola a zaštipují dřeviny průběžně, tím tu louku, dalo by se říct, vychovávají, aby to byla louka a pastvina. Sečení je lidský výmysl a kdysi dávno se pasení k údržbě louky používalo běžně. Dá se říct, že pasení je přirozený faktor, který vede k rozvoji pastvin, tráva houstne, vytváří se hustší drn a ovce likvidují konkurenci trávy.

Návštěva ovcí se stává turistickou atrakcí, chtěl byste návštěvníkům něco vzkázat?
Je potřeba myslet na to, že se jedná o staré polopřírodní plemeno, nesnášejí příkrm a bojí se predátorů. Určitě je nutné dodržovat zákaz volného pohybu psů. V současné době tam máme klidnější jedince a na člověka si zvyknou a zároveň se ho nebojí, ale ze psů mají strach. Ty ovce jsou chytré a poznají, pokud ten pes není na vodítku, takže omezit psy v blízkosti těch sítí. Je to i vidět přímo na pastvině, nechce se jim chodit až přímo k těm sítím. Poslední dobou tam chodí hodně lidí, někteří mi říkají, že z toho mají pravidelnou rutinu. Někteří dokonce každé ráno a každý večer. Lidi to vítají, souvisí to i s tím, že zvířat není takto moc často vidět. Tady si návštěvníci užijí pozorování zvířete, jak se bez velkých starostí chová přirozeně a to má cosi do sebe, ale samozřejmě ne každého to zaujme. U ohrady je cedule se zákazem krmení a jsem moc rád, že si to nechali vysvětlit.  Zatím jsem nikde neviděl poházené pečivo, což se občas u mě na pastvině stává.

Jak bude celé to sečení probíhat a plánujete něco podobného i do budoucna?
Teď jsme ve fázi, kdy se ověřuje že ty ovce ničemu neublíží, ale naopak prospějí, sleduji to pravidelně a jsem přesvědčený, že to bude pokračovat. Ovce totiž pasou i druhy které jsme nečekali například ostružiny a štovík. Rozhodně ničemu nevadí a nic nepoškozují. V historii to byla pastvina tak to tam prostě fungovat bude, pokud se to ověří, tak je v plánu to všechno rozšířit a snad se zlepší stav těch pastvin. Vize je jednu z těch pěších cest zkřížit do ohrady, aby to umožňovalo bližší kontakt se zvířaty. Samozřejmě tohle záleží hodně na ohleduplnosti lidí.