Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views :
img

Neúspěšná emigrace, pak protest proti věznění. Mezi politickými vězni za normalizace byl i rodák z Brodu

/
/
/
597 Zobrazení



Nesouhlasil s komunistickým režimem a neúspěšně se pokusil emigrovat. Dostal za to rok vězení. V něm protestoval proti praktikám dozorců, označil je dokonce za fašisty. A tak mu totalitní justice přidala dalších deset měsíců za mřížemi. Přinášíme shrnutí životního příběhu brodského rodáka Pavla Skály.

Skála se v Havlíčkově Brodě narodil v roce 1954. Po ukončení základního vzdělání se vyučil zedníkem. Tuto profesi však nikdy nevykonával. Živil se například jako pomocný dělník nebo skladník.

Na začátku roku 1978 pak pracoval v Kladně jako topič. V oné době se také už několikátým rokem pohyboval v prostředí undergroundu. Vadilo mu však, že komunistický režim nezávislou kulturu potírá.

I proto se na začátku onoho roku rozhodl, že se pokusí emigrovat. Nejprve zamířil do tehdejší Německé demokratické republiky, odkud se pokoušel přejít do Západního Berlína. V pase však pochopitelně neměl výjezdní doložku a východoněmečtí celníci ho proto z hraničního přechodu vykázali.

Skála se však nevzdal a zamířil do sousedního Polska – konkrétně do tamního přístavu Svinoústí. Tam se pokusil nastoupit na trajekt mířící do Švédska. Ani tentokrát však pohraničníkům neproklouzl. Byl zatčen a 23. ledna se ocitl v rukou Státní bezpečnosti.

Do vězení poprvé

U výslechu nezapíral. Otevřeně přiznal, že nesouhlasí s komunistickým režimem a že se proto chtěl dostat do Spojených států nebo do Kanady, protože věřil, že by se v těchto zemích mohl lépe uplatnit.

Pokus o opuštění republiky byl za totality trestným činem, Pavel Skála proto stanul před soudem, který jej v květnu 1978 pravomocně poslal na rok do vězení.

Brodský rodák se však se svým osudem nemínil smířit. Své věznění vnímal jako politicky motivované a dozorcům to také dával pravidelně najevo. Vytrvale například odmítal pracovat, což byla podle komunistických zákonů ve vězení jedna z jeho povinností.

Byl proto opakovaně kázeňsky trestán (v průměru jednou za tři dny) a nejednou také skončil na samotce. Tyto praktiky několikrát nahlas přirovnal dokonce k fašismu.

Do vězení podruhé

Když se tak Pavel Skála dostal v lednu 1979 na svobodu, trvalo to jen pár týdnů a dostal další úřední obsílku. Tentokrát s obviněním z maření výkonu úředního rozhodnutí a trochu paradoxně také z propagace fašismu. Někdy v té době také podepsal Chartu 77 – za to jej však komunistická justice nepotrestala.

Podruhé v životě si Skála pravomocný verdikt soudu vyslechl v prosinci 1979 – tentokrát rozsudek zněl deset měsíců nepodmíněně. Opět si odpykal celý trest a na svobodu vyšel v lednu 1981. Jeho další osudy se doposud nepodařilo vypátrat.

  • Facebook
  • Twitter