Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views :
img

Na hudebním nebi začíná zářit nová hvězda z Vysočiny

/
/
/
3788 Zobrazení



Dnešní doba je plná nekonečných možností a málo kdo jich dokáže naplno využít. Jedním z těch, kteří se své šance chopili, co to jen šlo, je dvaadvacetiletý Tomáš Štefka. Ten kluk se snad narodil s kytarou v ruce a dokazuje to i při svých vystoupení. Jeho výstup už mnozí znají a na jeho koncerty se těší celé davy fanoušků.

Tomáše můžete potkat hlavně na maturitních plesech, takže pokud víte o nějaké akci, kde bude vystupovat, určitě si jí nenechte ujít.
Loňský rok byl také velmi náročný, a jak sám zpěvák kalkuloval, bylo toho vážně dost. „Byla to jízda, 108 koncertů, 1296 hodin, zhruba 50 000 nových tváří, studna potu, najeto tolik kilometrů, že tak velké číslo ani neznám. Kamarádi tohle jsou čísla roku 2019.“

Tomáš má z loňského roku dva úspěšné videoklipy, na kterých spolupracoval společně s Jaroslavem Klapkou, který, jak sám říká, je jeho dvorní kameraman.
A s novým rokem musí přijít opět nějaká pecka a je to rovnou nová písnička a samozřejmě i s videoklipem. Opět zde zafungovala výborná spolupráce s hlavním kameramanem, takže je jisté, že si tenhle song nesmí Tomášovi fanoušci nechat ujít. Písničku Ztracen si můžete poslechnout i na Vysočina-news.cz.

A jak to vlastně s Tomášovou kariérou všechno začalo, nám prozradil v krátkém rozhovoru.

Tome, kde a kdy jsi zjistil, že z tebe bude zpěvák?
Ono to přišlo tak nějak samo s prvním mohutným déčkem, které jsem zvládl zahrát na kytaru. Bylo mi asi tak sedm let, jestli mi paměť dobře slouží. Tenkrát to začalo tuším písničkou Stánky. V tu chvíli jsem věděl, že tohle chci zahrát někdy někde u nějakého ohníčku. Tak se i stalo, ohníčků přibývalo a poté začaly první napsané písničky a po nich první kapely.

Co bylo tedy prvním impulsem chytnout kytaru do ruky a začít hrát?
Tak to bylo asi to, když jsem na starou tenisovou raketu přivázal provázek jako popruh a hrdě si ji pověsil na krk a společně s rádiem jsem před svými plyšáky tvořil svůj první koncert.

Máš za sebou vydání dvou úspěšných videoklipů, jak vlastně takový klip vzniká?
To si vždycky s Jardou sedneme někde na kafíčko a začneme promýšlet, co bychom mohli vymyslet k danému tématu v písničce. Všechno si děláme sami bez nějakých velkých produkcí, takže si dáváme záležet, aby to bylo co nejvíc z nás. Jsme si sami sobě učiteli a to je myslím to, co nás na tom baví a troufám si říct, že i spojuje. Když něco dělám, musím to dělat s lidmi, kterým věřím, a to Jarda je. A tímto mu chci i poděkovat. Děkuji i jeho přítelkyni Míši, která se na nejnovějším klipu také velkým dílem podílela.

Delší dobu spolupracuješ s Jaroslavem Klapkou, proč jsi vybral právě jeho?
S Jardou spolupracujeme vlastně od začátku, co jsem začal vydávat pod svým jménem. Tenkrát jsme si řekli, že budeme točit hudební klipy a budeme to dělat tak, aby nás to bavilo. Takže mně to s ním vlastně baví, to je ten hlavní důvod.

Nový song Ztracen je už online, co bys nám o písničce řekl, pro koho je hlavně určená?
Teď jsem si procházel docela zajímavým obdobím sebepoznávání. Věděl jsem, že chci dělat hudbu, ale je to strašně široký pojem termín „dělat hudbu“. Musel jsem vytříbit všechny svoje smysly a najít opravdu to gró mého hudebního nitra. A o tom ta písnička vlastně je. Když se člověk hledá, často se stane, že se prostě ztratí a nebo že má poblíž něco, co mu bere sílu na to tvořit a žít jeho sny. V klipu tenhle symbol zastává židle. Přišlo mi to vhodné. Když člověk sedí dlouho na místě a nejde naproti svým snům tak je s velkou pravděpodobností nikdy nenajde. Symbol snů v klipu zastává kniha, kterou ztratím a poté najdu díky tomu, že začnu vzdorovat „židli“. Píseň je určená pro všechny, kteří se někdy nějakým způsobem zasekli a prostě nevěděli co a jak dál. Proto Ztracen. Člověk potřebuje snít. Všem bych přál, aby se našli. Já na tom zatím úspěšně pracuju.

Klip je celý černobílý, proč si zvolil právě tuto variantu?
Protože v barevných záběrech jsem měl kvůli ukrutné zimě červený nos 😀
Ne teď vážně. Černobílá barva dokonale podtrhuje tu myšlenku celé té věci. Když byl klip barevný, zdálo se mi, že se trošku vytrácí skutečná emoce skladby.

A jaké jsou tvé plány do budoucna, bude třeba i první deska?
Do budoucna bych chtěl začít více vystupovat se svými písněmi. Kluby, různé letní festivaly a tak. Koketuju i s myšlenkou buskingu, ale bohužel není u nás v Čechách tak podporovaný, jak by asi měl.
Deska je můj celoživotní sen. Plány na ní mám a určitě ji jednou vydám, ale teď ještě potřebuju chvíli na to tvoření. Chci totiž, aby moje deska byla perfektní a v něčem nová a přelomová, a to potřebuje jednoduše ještě kousek času, sebepoznání a zrání.

  • Facebook
  • Twitter