Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views :
Podpořte nás prosím.

Please turnoff your ad blocking mode for viewing your site content

img

Mezi elitními komunistickými sochaři: rodák od Brodu vytvořil i Gottwalda před ÚV KSČ

/
/
/
527 Zobrazení

Celý život byl přesvědčeným komunistou, za války ho kvůli tomu dokonce věznili v koncentračním táboře. Postupem času se z rodáka z Havlíčkovy Borové Viktora Dobrovolného stal umělec, který na objednávku strany neváhal vytvořit sochu jakéhokoli komunisty. Vrchol jeho tvorby stál dokonce přímo před hlavní pražskou budovou KSČ…

Viktor Dobrovolný se narodil v roce 1909 do původně velmi chudé rodiny. Oba jeho rodiče se na počátku dvacátého století živili jako tkalcovští dělníci. Právě v roce 1909 se ale Viktorovu otci Filipu Dobrovolnému splnil sen – stal se dopisovatelem moravských dělnických novin. Rodině se tak začalo dařit o poznání lépe. (Později to Filip Dobrovolný dotáhl dokonce až na post šéfredaktora Rudého práva. Jeho životní příběh jsme již dříve popsali ZDE.)

Zpět však k synu Viktorovi. Ten se svými rodiči v mládí hodně cestoval. Po vzniku samostatného Československa rodina zakotvila v Praze, kde se Dobrovolný vyučil. Věnoval se práci se sklem a kreslení písma. Po roce 1924 deset let studoval střední uměleckoprůmyslovou školu.

Od útlého věku byl Viktor ovlivněn názory svého otce – přesvědčeného komunisty. Už při studiích proto psal do levicově orientovaných (ale také do skautských) časopisů. Kreslil také karikatury.

Po smrti svého otce však své zaměření změnil. Na počátku 30. let se totiž začal věnovat tvorbě soch. Jeho studentské práce však v období první republiky (ani dlouho po jejím rozpadu) výraznější věhlas nezískaly.

Přelom? Díky Stalinovi a Gottwaldovi

Ostatně brzy po okupaci Dobrovolný sochání odsunul na vedlejší kolej a zapojil se do protinacistického odboje. V roce 1941 ale byl zatčen gestapem a až do konce druhé světové války byl v různých koncentračních táborech.

Ani po osvobození a zvýšení vlivu komunistické strany ale slávu ještě nezískal. Nastoupil do nakladatelství Máj, kde se živil jako technický redaktor. Přelom v jeho kariéře nastal až po roce 1948. Tehdy řada kvalitních sochařů buď emigrovala, nebo se z ideologických důvodů svému řemeslu nemohli dál věnovat. A Viktor Dobrovolný toho využil.

V roce 1949 totiž vytvořil pamětní medaile u příležitosti sjezdu komunistické strany. Byly na nich sice portréty Gottwalda a Stalina, podle teoretiků umění však šlo (odmyslíme-li si ideologii) o poměrně kvalitní díla. O rok později se tak Dobrovolný konečně stal členem oficiálního Svazu československých výtvarných umělců a mohl se tak začít živit jako sochař.

Těžiště jeho práce v následujících 35 letech tvořila výroba soch různých komunistických představitelů, kteří se následně objevovali napříč celým Československem. Pokud se rodák z Havlíčkovy Borové nevěnoval tesání Leninů, Fučíků nebo Marxů, ztvárňoval také různé události běžného života. Často vytvářel taky sochy ženských těl.

Životní dílo

Vrchol jeho kariéry nastal v roce 1971. Tehdy byl požádán, aby vytvořil sochu Klementa Gottwalda, která měla stát před pražským sídlem komunistické strany (dnešní ministerstvo dopravy na nábřeží Ludvíka Svobody). Dobrovolný pochopitelně rád přijal.

Tvorbu jeho životního díla ale od počátku provázely komplikace. Nejdřív byl problém do Československa dopravit masiv, ze kterého měla socha vzniknout. Následně se různé umělecké komise měsíce přely, jak by měla podobizna prvního komunistického prezidenta vypadat. Do debat navíc zasahovali i normalizační politici, kteří umění (ani tomu socialistickému) vůbec nerozuměli. Naopak slovo Viktora Dobrovolného často neznamenalo skoro nic.

Tvorba sochy nakonec mohla začít až v prosinci 1972. Politické zadání navíc znělo jasně: za dva měsíce musí být hotovo, aby pomník mohl být odhalen na 25. výročí převzetí moci. Dobrovolný díky obrovskému pracovnímu vypětí úkol splnil. Odborníci (dokonce i ti prokomunističtí) ale následně zkritizovali nízkou kvalitu díla.

Na kariéru Viktora Dobrovolného to ale nemělo skoro žádný vliv. Zakázky od režimu dostával dál. Pro Kladno například vytvořil mohutnou sochu Antonína Zápotockého.

Konce totality se nedožil

Dobrovolný se svému řemeslu věnoval prakticky až do konce života. Rodák z Vysočiny zemřel na konci roku 1987. Nedožil se tak pádu režimu, kterému celý život bezmezně věřil, ani pádu soch, které celý život tvořil.

Jeho životní dílo, které mělo před sídlem KSČ původně stát „na věčné časy“, ho nakonec přežilo jen o dva roky. Už v prosinci 1989 Gottwaldovu sochu lidé poškodili – nabarvili jí ruce na rudo a napsali na ni různé hanlivé nápisy. V lednu 1990 byla socha odstraněna a dodnes leží v depozitáři Národní galerie.

Díla Viktora Dobrovolného se před sametovou revolucí objevovala ve všech významnějších českých galeriích. Výstavy měl i třeba v Národní galerii. Dnes je část jeho (neideologických) soch trvale vystavena v rodném domě Karla Havlíčka Borovského v Havlíčkově Borové.

  • Facebook
  • Twitter