Krizový štáb 9 proti kolapsu zdravotnictví v Pelhřimově

Krizový štáb 9 proti kolapsu zdravotnictví upozorňuje na problémy, do kterých se české zdravotnictví dostalo kvůli dlouhodobému podfinancování. Na Vysočině se zastavili jeho členové v Nemocnici Pelhřimov.

Do systému směřuje necelých 7 % HPD, zatímco průměr EU dosahuje téměř 10 %. Pojišťovny, ministr zdravotnictví ani premiér situaci řešit nechtějí, krizový štáb proto vyráží do regionálních nemocnic.
Vyspělé západní země, jako je Německo nebo Rakousko, investují do zdravotnictví více než 11 procent svého HDP, průměr EU je těsně pod hranicí deseti procent.
Nejde přehlížet nabité čekárny, neustále se prodlužující čekací doby i na životně nezbytná vyšetření a zákroky, podfinancovanou domácí péči a rušení lůžek, jednotlivých oddělení i celých nemocnic. To jsou jen některé z dopadů liknavosti ministra zdravotnictví, kvůli které mohou pojišťovny proplácet do systému méně peněz, než je potřeba. „Pojišťovny mají k dispozici desítky miliard na svých rezervních účtech. Jedná se o peníze, které vůbec nepotřebují a zadržují je protiprávně. Právě tyto prostředky ve zdravotnictví nyní tolik chybí,“ říká Martin Engel, člen krizového štábu a předseda Lékařského odborového klubu – svazu českých lékařů. „Chceme ukázat reálný stav českého zdravotnictví. Nevzkvétá, jak nám tvrdí politici, ale začíná kolabovat. Pacienti jsou v ohrožení. V každé nemocnici, kterou navštívíme, bude jasně vidět, kde jsou systémové chyby a na co by peníze měly jít,“ dodává.
Po Orlové a Ústí nad Orlicí byla další zastávkou nemocnice v Pelhřimově. Debaty se tu zúčastnilo více než 60 zaměstnanců nemocnice, včetně ředitele pelhřimovské a jihlavské nemocnice. Oba se shodli na tom, že pro bezproblémové fungování regionálních nemocnic je zásadní, aby se výdaje do zdravotnictví urychleně vyrovnaly alespoň průměru zemí OECD, tedy 9 % HDP.
„Jako zodpovědní ředitelé nemocnic jsme nemohli souhlasit s úhradovou vyhláškou, kterou navrhuje ministr zdravotnictví, jelikož nepokrývá ani povinné výdaje na zvýšení mezd zdravotníků. Chce-li vláda udržet současnou úroveň zdravotní péče pro své občany, musíme ve velmi krátké době dávat do zdravotnictví stejný objem prostředků jako vyspělé země Evropy, tedy na úrovni 9 % HDP,“ říká Lukáš Velev, ředitel nemocnice Jihlava a místopředseda AČMN.
„Navýšení výdajů do zdravotnictví je v současné době stejně nezbytné jako dodání krve krvácejícímu,“ popisuje současný stav zdravotnictví Josef Suk z ARO oddělení nemocnice v Pelhřimově.

„Naše nemocnice se v současné době nejvíce potýká s nedostatkem nezdravotnického personálu, jako jsou kuchaři, údržbáři, personál v prádelně, atd. Nemocnice funguje jako živý organismus
a nezdravotnický personál je pro její fungování stejně důležitou složkou jako zdravotníci. Nemocnice ale při současných nízkých tabulkových mzdách není schopná je udržet. Odcházejí tak za lepšími nabídkami. Nad vodou drží tyto provozy důchodci a zaměstnanci blížící se důchodovému věku,“ uvádí Jitka Červená, předsedkyně základní organice odborového svazu při nemocnici Pelhřimov.
Diskutovalo se také o porušování zákoníku práce, o přesčasech i výsledném vyčerpání zdravotníků. Zúčastnění podpořili krizový štáb podpisem Petice proti omezování péče.

Další zastávkou Krizového štábu bude v pátek 13. září nemocnice v Kolíně.