Kriminalita v kybernetickém prostoru Vysočiny narůstá

Oproti roku 2017 se vloni kyberkriminalita na Vysočině téměř zdvojnásobila. Policisté řešili 386 případů, což činí 8,82 procent ze všech trestných činů v roce 2021, zatímco v roce 2017 to představovalo 4,67 procent.

„Celkem 98 trestných činů se kriminalistům podařilo objasnit a objasněnost tak dosáhla více než 25,3 procenta. Dalších 69 případů kriminalisté objasnili dodatečně – jednalo se o případy z předešlých let a celkově se tak loni podařilo policistům objasnit 167 případů. Největší počet případů – 199 – se týká majetkové trestné činnosti, což představuje 12,63 procenta ze všech majetkových trestných činů. Jde o nejrůznější formy internetových podvodů a protiprávních jednání spáchaných za využití sociálních sítí s cílem neoprávněně se obohatit za využití různých legend. Další případy se týkají hospodářské trestné činnosti (113 případů), mravnostní kriminality (44 případů), ale také násilné kriminality (14 případů) a oblasti nehmotných práv. Pachatelé u tohoto druhu trestné činnosti způsobili svým jednáním škodu ve výši 37 923 485 korun,“ udělala výčet Dana Čírtková, tisková mluvčí krajských policistů na Vysočině.

 Druhy kybernetické kriminality na Vysočině v letech 2017-2021

Mezi časté případy loni patřilo podle informací policistů podvodné získání osobních a bankovních údajů majitele skrze komunikaci z falešného uživatelského účtu prostřednictvím různých sociálních sítí. „Údaje byly následně zneužity při podvodných bankovních převodech. K vylákání dat k účtu, včetně umožnění dálkového přístupu k bankovnímu účtu, se často děje při prodeji nebo nákupu na oblíbených portálech, mezi které patří například Bazoš nebo Marketplace,“ dodala tisková mluvčí.

Loni policisté prověřovali také celou řadu případů, kdy se pachatelům podařilo vylákat z obětí finanční prostředky. „Podvodníci využili virtuálního prostředí na nejrůznějších sociálních sítích nebo internetových seznamkách a jejich jediným cílem bylo podvodným způsobem získat peníze od důvěřivých lidí. Pod rouškou naprosté anonymity si tito pachatelé vytvoří vlastní neexistující identitu, přitom útočí především na city svých obětí. Ženám nabízejí například seznámení s nezadanými charismatickými americkými vojáky nebo lékaři, kteří působí v zahraničních misích a touží po klidném životě. V některých případech k podvodnému vylákání peněz využívají různé legendy – například, že se ocitli ve složitých zdravotních nebo životních situacích a „hrají“ tak na city důvěřivých lidí, kteří jsou ochotni pomoci zcela neznámým lidem,“ popisuje Dana Čírtková.

Kriminalisté na Vysočině prověřovali několik případů podvodného jednání, jehož obětí se stali senioři, kteří kvůli své důvěřivosti přišli o značné finanční prostředky. „Podvodníci na seniory útočí telefonicky a využívají k tomu legendy falešného vnuka případně jiné blízké osoby. Telefonáty se týkají seniorů, kteří používají pevnou telefonní linku. V posledních týdnech se ale podvodníci uchylují k mnohem závažnějšímu jednání, kdy seniorovi zavolá jménem vnuka například ošetřující lékař z nemocnice s tím, že vnuk se při nehodě zranil v obličeji, má sešitou tvář, překousnutý jazyk, a proto nemůže dobře mluvit. Seniorovi může také zavolat falešný právník, který údajnou vnukovu dopravní nehodu řeší a požaduje peníze na mimosoudní vyrovnání. Při páchání tohoto druhu trestné činnosti došlo v poslední době k výrazné změně v chování pachatelů. Své potenciální oběti začali kontaktovat také v noční dobu, v týdnu i o víkendech, přičemž vyžadují vydání finanční hotovosti nebo převody peněz rovněž v jakoukoliv dobu. Seniory podvodníci také navádějí k tomu, aby v případě, že nemají potřebný obnos doma, došli peníze vybrat z účtu v bance nebo aby přímo v bance zadali příkaz k jejich převodu,“ dokládá další druh kriminality tisková mluvčí.

V poslední době se policisté po celé Vysočině začali setkávat s případy nebezpečné počítačové trestné činnosti, které spočívají v rozesílání fiktivních mailů, které se snaží navodit v lidech dojem, že je rozesílají různé skutečné veřejné instituce a podnikatelské subjekty. „Za rozesíláním e-mailů přitom stojí podvodnici, kteří zneužívají skutečně existujících spedičních nebo zásilkových firem, vyzývajících prostřednictvím e-mailu adresáty k uhrazení různě vysokých finančních částek. Požadavky na platby přitom odůvodňují tím, že se jedná o platby za údajně nevyzvednuté objednané zásilky. Falešné emaily byly rozesílány také například jménem České pošty. V těchto e-mailech jsou obsaženy většinou interaktivní odkazy, které po otevření odkazu lákají z uživatelů různé přihlašovací údaje a snaží se získat a podvodně z nich vylákat finanční prostředky,“ varuje Dana Čírtková.

Kriminalisté na Vysočině prověřovali také několik případů, které měly společného jmenovatele v podobě původního záměru podvedených zhodnotit finance prostřednictvím investice do virtuální měny. Ani jeden z těchto případů neskončil ziskem, ale naopak velkou finanční ztrátou.