Do hřbitovního kostela v Bystřici nad Pernštejnem se po osmdesáti letech vrátil předbělohorský zvon
V březnu se ve vížce, tzv. sanktusníku, kostela Nejsvětější Trojice na hřbitově v Bystřici nad Pernštejnem znovu rozezněl původní starobylý zvon. Završila se tak obnova celé zvonové soustavy ve farním chrámu sv. Vavřince na náměstí.
Tzv. horní kostel nebyl postaven jako hřbitovní, ale pro předbělohorské bystřické evangelíky (luterány), jejichž bohoslužebná praxe byla té katolické v mnohém velmi podobná na rozdíl od protestantů, kteří měli svou vlastní Bratrskou modlitebnu pod náměstím u říčky Bystřice, využívaly i tzv. sanktusníku neboli střešní vížky s nezbytným zvonem, ovládaným provazem z kněžiště v průběhu liturgických úkonů kněze.
Zvon je dnes v Bystřici nejstarším dochovaným, všechny ostatní, gotické, renesanční a barokní, zvony byly roztaveny během velkého požáru centra města v roce 1841. Zvon váží 102,4 kg a nemá žádnou výzdobu, pouze dvojlinkami po obvodu horního okraje vymezený a křížky rozdělený staročeský nápis (novo)gotickou minuskulou: „Tento jest zvon udělán ke cti a k chvále Pánu Bohu“. Nazývá se proto jménem zvon Boží, dříve také Poledník, protože v letech 1942 až 2022 pravidelně ohlašoval svým tónem „a2“ poledne na severní kostelní věži u sv. Vavřince.
Zvon odpovídá typologicky svým tvarem a nápisem zvonům odlévaným cechovně organizovanými zvonaři v 15. a 16. století ve Velkém Meziříčí, které bylo tehdy mimo jiné i významným centrem luteránství v našem regionu, jak dokládá i renesanční budova zdejšího bývalého luteránského gymnázia. Velkomeziříčské zvony se proto dochovaly i v mnoha okolních kostelích, viz např. Dalečín (1483 a 1561), Věžná (1524), Bukov (1530), Vítochov (1535), Rovečné (1547), Bobrová (1555), Nové Město na Moravě (1560), Mostiště (1589).
Když byly po Velikonocích roku 1942 zabaveny a odvezeny všechny bystřické zvony, byl ze sanktusníku také snesen, ale pro své značné stáří farnosti ponechán. Ve válečných letech 1942 až 1945 to byl jediný bystřický zvon a proto umístěný ve farním chrámu na náměstí. Zde ho po druhé světové válce „doplnila“ jen část navrácených zrekvírovaných zvonů (Vavřín, Petr a Pavel, Umíráček) z roku 1841. Stav pak trval až do pořízení tří nových zvonů (Barbora, Václav, Cyril a Metoděj), k jejichž instalaci došlo po požehnání 22. října 2022. Tehdy byl předbělohorský zvon Boží (Poledník) včetně své dubové hlavy, nového závěsu a srdce z roku 2012, odvezen mistrem zvonařem Michalem Votrubou do jeho dílny v jihočeských Myslkovicích u Tábora, kde došlo k dílčí úpravě závěsu a pořízení nové kované páky s protizávažím, pro opětovné ruční ovládání provazem přes kladky.
Zvon tak může být opět používán především k liturgickým účelům, během zdejší poutní slavnosti k Nejsvětější Trojici nebo při vzpomínce na všechny věrné zemřelé čili Dušičky, spíše než během pohřbů.
V nejbližší době by také měly započít rozsáhlejší úpravy přilehlého okolí hřbitovního kostela, včetně oprav omítek, především na štítové zdi i jiných defektních místech.
Budou také probíhat restaurátorské práce uvnitř objektu, donedávna využívaném hrobníky jako skladiště, na jižní straně kostela s cihlovou podlahou a křížovou hřebínkovou klenbou, který by měl být adaptován na kapli Božího hrobu.
Text: Zdeněk Kubík, úpravy redakce
