Želivský klášter zpřístupnil turistům nové prostory – Starou prelaturu a knihovnu

Před začátkem nové turistické sezony se v klášteře Želiv slavnostně otevřely rekonstruované prostory Staré prelatury a knihovny, umístěné v barokním konventu. Bezmála padesátimilionovou investici získala Kanonie premonstrátů v Želivě dotací z Evropské unie přesahující 40 milionů korun.

Stará prelatura je nyní součástí prohlídkového okruhu kláštera, knihovna s historickými knihami a artefakty bude k dispozici odborné veřejnosti a při zvláštních příležitostech také běžným návštěvníkům.
„Našim cílem je postupná obnova vybraných objektů v areálu premonstrátského kláštera, který je národní kulturní památkou. Památkově chráněný dům Staré prelatury byl navíc v havarijním stavu a jeho stavební rekonstrukce pro nás byla prioritou,“ říká želivský opat Tadeáš Róbert Spišák.

V rámci projektu, který se z většiny financoval z evropských peněz prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), vzniklo také nové sociální zázemí pro návštěvníky. Ti budou mít možnost od začátku letošní turistické sezony navštívit některé dosud znepřístupněné prostory. Objekt Staré prelatury je nově součástí prohlídkového okruhu. Návštěvníci tu najdou expozici historie kláštera od jeho založení v roce 1139 až po současnost. Seznámí se s architekturou, uměním, hospodářstvím, duchovním životem i vlivem kláštera na okolní region. Zároveň je zde také expozice archeologie.

Stará prelatura prošla kompletní rekonstrukcí, při níž se kladl důraz na zachování původních historických konstrukcí a architektonických prvků. Cílem bylo statické zajištění chátrajícího domu a také odstranění novodobých stavebních zásahů. Zakoupil se nový expoziční mobiliář, který bude sloužit prezentaci drobných sbírkových předmětů. V rámci projektu se restaurovaly též některé klášterní obrazy, které dnes zdobí stěny prelatury.

„V druhé polovině 20. století sloužil klášter jako psychiatrická a protialkoholní léčebna. Necitlivá správa objektu vzácnou historickou památku prakticky zdevastovala. Od navrácení kláštera našemu řádu se snažíme průběžně investovat do jeho oprav a navrátit mu původní historický vzhled,“ doplňuje opat Tadeáš Róbert Spišák.

Badatelé a odborná veřejnost mají nyní možnost navštěvovat také rekonstruovanou klášterní knihovnu zdobenou freskami z 18. století, umístěnou v barokním konventu. V rámci projektu se do těchto prostor pořídil nový mobiliář, jedná se o systém volně stojících betonových podpěr a ocelových polic, do kterých se umístily historické klášterní knihy.

Po navrácení majetku hradila kanonie veškeré opravy z vlastních prostředků. Podařilo se zajistit statiku většiny budov nebo opravy střech. Až díky dotacím z Evropské unie se nedávno uskutečnila také plánovaná revitalizace stávajícího prohlídkového okruhu, vedoucí prostory kostela a konventu. Areál kláštera je veřejnosti volně přístupný. V minulém roce ho navštívilo 17 tisíc platících návštěvníků. Kromě duchovního a kulturního programu klášter nabízí také další vyžití – hotel, restauraci, wellness, pivovar.

Kanonie premonstrátů už prostřednictvím IROP získala asi 50,7 milionů korun na opravu fasád kláštera a studny v Rajské zahradě klášterního konventu. Nyní je v plánu regenerace veřejně přístupných ploch, která bude stát přes 90 milionů. Z IROP by na tento projekt mohla získat dalších téměř 64 milionů korun.

„Želivský klášter je jednou z nejkrásnějších církevních památek nejen v Kraji Vysočina, ale v celé zemi. Jsem si jistá, že zrekonstruované a nově zpřístupněné části klášterního areálu přilákají už v této sezóně nové turisty. A těm, kteří želivský klášter znají, zase nabídne nové zážitky a důvod do Želiva se opět vrátit,“ říká Renáta Marková, ředitelka jihlavské pobočky Centra pro regionální rozvoj České republiky, které projekty IROP kompletně zastřešuje, a dodává: „Finanční prostředky z IROP jsou v tomto ohledu nezastupitelné a našim úkolem je pomáhat příjemcům dotáhnout podobné projekty do úspěšného konce.“

Jen v Kraji Vysočina už IROP podpořil 20 kulturních památek. Na jejich revitalizaci přispěl částkou přesahující 700 milionů korun. V kontextu celé ČR jde pak o 9,5 miliardy korun, které pomohly uskutečnit 251 větších či menších projektů v oblasti kultury a památkové péče.