Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views :
img

Zámek ve Štěpánově patřil šlechticům i podnikatelům, po Únoru sloužil jako internát

/
/
/
1122 Zobrazení



Zámek ve Štěpánově u Chotěboře nikdy mezi významná šlechtická sídla nepatřil. Prakticky po celou jeho historii si ho přehazovaly nevýznamné rody. Ve dvacátém století však šlo přesto o poměrně rozsáhlou a honosnou stavbu. A tak komunisté mohli její majitele označit za kapitalisty a zámek začali používat po svém…

Osadu Štěpánov historické prameny poprvé zmiňují v polovině šestnáctého století. O její tehdejší historii toho však příliš nevíme. K dispozici jsou v podstatě jen dvě konkrétní informace: někdy v oné době ves vlastnil prakticky neznámý rod Předbořských, v jehož majetku bylo kromě Štěpánova ještě asi 20 vesnic v okolí.

A byli to právě Předbořští, kteří někde v nově získané obci vybudovali tvrz. Jak vypadala, netušíme. A s jistotou nevíme ani, kde stála. Je však pravděpodobné, že ji dělníci postavili kdesi v místech, kde později vyrostl zámek. Ten však začal ve Štěpánově vznikat až mnohem později.

Ještě před tím v českých zemích vypuklo stavovské povstání proti Habsburkům. To bylo v roce 1620 potlačeno. Předbořští se však postavili na stranu českých stavů, a tak na ně po bitvě na Bílé hoře čekala perzekuce.

Rod například přišel o své majetky – logicky včetně Štěpánova. Nedlouho poté za nejasných okolností štěpánovská tvrz vyhořela. V následujících více než sto letech vesnice rychle střídala majitele – ti v ní však zpravidla nepobývali, zajímali se pouze o produkty vyrobené na tamním statku. O pozůstatky bývalého šlechtického sídla nikdo z nových vlastníků nijak nepečoval.

Zámek s kaplí i pivovarem

Až v roce 1744 do regionu na pomezí dnešního Havlíčkobrodska a Chrudimska přišel Jan Václav Leveneur z Grunwaldu. Ten záhy nechal zbytky vyhořelé tvrze strhnout a na jejich místě nedlouho po roce 1750 nařídil stavbu zámku. Tehdy šlo o jednopatrovou budovou, jejíž součástí však byla i kaple, a dokonce i pivovar.

Ani Jan Václav nebo jeho potomci však nově zbudované sídlo příliš nevyužívali. Když už v kraji pobývali, většinou přespávali na zámku v nedalekém Studenci. Štěpánov však v jejich držení přesto zůstal až do poloviny devatenáctého století.

Následně opět v rychlém sledu vystřídal několik majitelů – tentokrát však už nešlo o šlechtice, ale zpravidla o bohaté podnikatele. Mezi nimi byla například rodina židovského obchodníka Filipa Goldreicha, jehož příbuzní (téměř bez výjimek) později zemřeli při holocaustu.

Po vzniku samostatného Československa se novým majitelem štěpánovského zámku stal Augustin Nejedlý z Prahy. On – a později i jeho rodina – o zámek bezvadně pečovali až do únorového převratu v roce 1948.

V socialistické péči

Nedlouho po puči však místní komunistické buňky usoudily, že v lidově demokratické republice není možné, aby soukromník vlastnil zámek. Nejedlí proto o své honosné sídlo přišli a budovu získal stát.

Nejprve v ní komunistická strana zřídila politickou školu. Po většinu komunistické totality však zámek sloužil jako součást zemědělského učiliště. Do roku 1962 se v něm učilo, později vznikla nová škola naproti zámku, který dál sloužil jako internát.

Tak to zůstalo až do konce totalitního režimu, a dokonce i pár let po sametové revoluci. Když se však o zámek v restitucích přihlásili původní majitelé, učni se přestěhovali do narychlo zřízených ubikací v protější budově. Poslední studenti štěpánovský zámek opustili na konci června 1995.

Od té doby je bývalé šlechtické sídlo opět v soukromých rukou. Prošlo rekonstrukcí a dnes slouží k ubytování nebo k pořádání soukromých oslav.

Zámek Štěpánov se nachází ve stejnojmenné osadě mezi vesnicemi Sloupno a Bezděkov. Je možné se k němu dostat buď autem, nebo po žluté nebo modré turistické značce, a to například z Bílku, Chotěboře nebo Sobíňova. Zámek ani jeho zahrada ale nejsou veřejnosti přístupné – lze se na ně tedy podívat pouze přes plot.

Budova, ve které dříve sídlilo zemědělské učiliště. Dnes je prázdná.
  • Facebook
  • Twitter