Vzduchoplavci z Vysočiny V.
Závěrečným dílem se dnes ohlížíme za průkopníky letectví na Vysočině, celý seriál je také pozvánkou na přednášku, která zazní na toto téma v úterý 13. června na zámku v Malči u Chotěboře.
Vzducholet, nebo samolet?
Čeština skutečně neznala přesný vraz pro letadlo ještě v šedesátých letech 19. století. Dosud se předpokládalo, že první technický popis a návrh bezmotorového letadla zveřejnil v lednovém čísle časopisu Květy z roku 1866 Václav Kadeřábek. Protože ale neznal přesné pojmenování, a ani čeština ho neznala, nazval ho samoletem. Přesto ale císařsko-královský telegrafní úředník z tehdejšího Německého Brodu podal vůbec první popis letadla těžšího vzduchu v dopise Františkovi Ladislavovi Riegrovi z června 1863.
Jeho technické řešení až vyráží dech, třebaže byl tehdy nedostal toto letadlo do vzduchu. V technickém popisu mu ale patří prvenství v zemích Koruny české. Dosud to však vůbec nebylo známo. Jeho stroj se jmenoval vzducholet.
Touhu létat shrnul Václav Kadeřávek do několika vět: „Kdo nezná bajku o Daidalovi a synu jeho Ikarovi? O Daidalovi, jemuž prvnímu po nesmrtelných bozích přáno do povětří se povznésti, ne vrozenou mu mohutností, ale mechanickým ústrojím, jímž napodobil křídla ptáků, v čemž zároveň i vidíme jednoduchý a přirozený soud mysli řecké, která považovalo křídlo za nejvhodnější nástroj ku létání: proto též opatřovali Řekové sochy oněch svých bohů, jichž vynikající mohutností byla rychlost, křidélky. Ač krásna, není přece pověst o Daidalovi jenom bájkou, neboť křídlem, jež složeno jest z perutí svázaných nitmi a spojených voskem, nikdo neubránil by se osudu neprozřetelného Ikara.“
O Václavovi Hahnelovi a dalších průkopnících vzduchoplavby z Vysočiny se uskuteční přednáška na zámku v Malči v úterý 13. června 2023.
