Výstava v Jihlavě představuje studentské návrhy na úpravy Brtnického předměstí

Brtnická ulice je řazena mezi nejpůsobivější příjezdy do Jihlavy, má ale svá slabá místa. Na ta se zaměřili Studenti Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně, kteří ve svých semestrálních pracích navrhli úpravy. Výsledky jejich prací si mohou zájemci prohlédnout až do konce května v hale předprodeje jízdenek MHD na jihlavské radnici.

Studenti různých ročníků Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně se ve svých semestrálních pracích zaměřili na jihlavské Brtnické předměstí. V zimním semestru 2022/23 spolupracovali s městem Jihlavou – konkrétně s Útvarem městského architekta (ÚMA). Pracovníci ÚMA uspořádali na přelomu loňského září a října pro studenty třídenní iniciační workshop v Jihlavě, účastnili se také ateliérových kritik na fakultě. Spolupráce vyvrcholila prezentací hotových projektů 9. února v zasedací místnosti zastupitelstva na jihlavské radnici. Výsledné návrhy jsou nyní vystaveny v hale předprodeje jízdenek MHD na jihlavské radnici až do konce května.

„Téma Brtnické ulice a jejího okolí bylo vybráno proto, že má velký potenciál a spojuje různě obtížná témata k řešení. Studenti různých ročníků si tak mohli najít vhodné dílčí téma, a přitom spolupracovat a vnímat kontext celku. To je základním principem tzv. vertikálního ateliéru, kdy na jednom zadání nebo lokalitě pracují studenti více ročníků,“ uvedl vedoucí ÚMA Aleš Stuchlík.

Zadáním byly čtyři základní lokality – pod Znojemským mostem, lokální centrum Na Slunci, oblast u křižovatky s ulicí Tylovou a území u Pančavy. „Zadání poskytovalo studentům poměrně velkou volnost a někteří si za řešené území vybrali i lokality kolem Staré plovárny. Výsledkem jsou tak i náměty na vylepšení území v rámci Stříbrného údolí,“ doplnil Petr Hýl z ÚMA, který se zároveň podílel na vedení semestrálních prací na fakultě jako pedagog.

Úkoly se lišily dle jednotlivých ročníků – ti starší se zaměřili na urbanismus místa nebo koncepci větších celků, ti mladší řešili úkoly menšího měřítka jako konkrétní lokality a budovy. Na začátku semestru, tedy v září loňského roku, proběhl v Jihlavě úvodní workshop. V první fázi všichni spolupracovali na důkladném poznání daného místa a definici jeho hodnot a problémů prostřednictvím urbanistických analýz.

Studenti zjistili, že mezi problémy lokality patří například dlouhé prázdné ulice s garážemi, bez obytných budov nebo naopak nahuštěná obydlí bez výhledů či základní vybavenosti. Zaměřili se ale také na místa s potenciálem – proluky, kde by upravili zástavbu či revidovali zeleň a veřejné plochy. ÚMA se studenty diskutoval mimo jiné připravované záměry jak města, tak soukromých investorů v širším okolí.

Básnicky bydlí člověk
Starší studenti měli při urbanistických úkolech ještě další projektové téma nazvané Básnicky bydlí člověk, které se stalo i leitmotivem části výstavy. Jde o název Heideggerovy stati, kde tento filosof – inspirován básní Friedricha Hölderlina, klade v duchu fenomenologického přístupu otázky po vztahu bytí a bydlení, co znamená v širším významu bydlet, co je to bydlet básnicky, jaký vztah k bytí a bydlení má řeč a další.

„Autor zde tedy odkazuje k přetechnizovanosti našich životů a tento leitmotiv projektů starších studentů proto principiálně směřuje ke kritické reflexi současné tvorby životního prostoru, která se až příliš spoléhá na exaktní vědecké disciplíny, zatímco ostatní lidské potřeby a vztahy k realitě zůstávají pozapomenuty. Jak je vidět z velmi různorodých projektů, každý ze studentů téma reflektoval originálním způsobem,“ dokončil Hýl.