Veřejná debata nad obnovou centra Humpolce 

Šest diskuzních skupin, tři diskuzní bloky a na padesát aktivně diskutujících. To jsou čísla veřejného projednání záměru obnovy veřejných prostranství Horního a Dolního náměstí i lokality Zichpil v Humpolci. Setkání v klubu kina na Havlíčkově náměstí proběhlo v úterý 26. února  a účastníky jím provedli zástupci zpracovatele návrhu, ateliéru Rehwaldt Landscape Architects.

Humpolečtí tak dostali možnost vyjádřit, jak centrální území města vnímají, jaká pozitiva i negativa z jejich pohledu přináší a jaké aktivity na náměstích nebo na Zichpili postrádají.

Zpracovatel obnovy daného veřejného prostoru připraví výstup z konkrétních připomínek majitelů nemovitostí i obyvatel, který město zveřejní na svých webových stránkách. „Během následujících čtrnácti dnů od úterního veřejného projednání mě zájemci z řad veřejnosti ještě mohou zkontaktovat a zaslat mi své postřehy. Ateliér s dostupnými náměty bude pracovat při kompletaci vize možného řešení veřejných míst, která by v lokalitě mohla vypadat jinak nebo by třeba mohla plnit jinou, užitečnější funkci,“ přemítal místostarosta Humpolce Vlastimil Brukner.

Z veřejného projednání vyplynulo, že přítomní oceňují například opravené fasády historických domů, dále možnost zdarma zaparkovat na parkovišti za farou, stromořadí v horní části Horního náměstí či klidnou Zichpil a nepříliš intenzivní dopravu. Na druhé straně jim vadí třeba rozumně nevyužitá, rozsáhlá plocha naproti střední škole v Hradské ulici, četná kamionová doprava proudící z i do pivovaru, vzhled prostranství za finančním úřadem nebo nehezké prostředí takzvaného špalíčku u kostela svatého Mikuláše. Trápí je i „mrtvé“ Horní náměstí nebo chybějící vodní prvek. S tím souvisí aktivity, které z debat u stolů vyvstávaly. Diskutující projevili mimo jiné přání vrátit na Horní náměstí kašnu. Líbilo by se jim také větší množství kaváren s předzahrádkami pro posezení, rozvoj Zichpili, cyklostezka při západní straně náměstí či letní kino. Plochu v Hradské ulici pak navrhovali pro lepší parkoviště nebo třeba obchodní dům. „Je nutné podotknout, že územní studie řeší veřejný prostor. Nad možným rozvojem soukromých pozemků nebo aktivit můžeme s majiteli diskutovat, nicméně je na nich, jak svoje nemovitostí využijí,“ dodal Vlastimil Brukner.

Humpolec se, stejně jako většina měst v republice, potýká s potřebou oživení centra. Proto se rozhodl připravit územní studii, kdy veřejnou soutěž na jejího zpracovatele vyhrál renomovaný ateliér, který se zasloužil například o obnovu Karlova náměstí v Praze a dalších prostranství v Evropě, zejména v Německu. „Neznamená to, že chceme danou lokalitu zásadně přestavovat. Studie nám spíše pomůže odhalit potenciál, otevřít užitečné možnosti rozvoje a nastavit stavební regulace,“ uvažoval humpolecký starosta Karel Kratochvíl. Projekt je z pětadevadesáti procent financován dotací z Ministerstva pro místní rozvoj, zbytek hradí město.