
Ve vesnici u Brodu vzpomínají na okupanty z roku 1968. Mají tam pomník
Aspoň jeden pomník najdete snad i v nejzapadlejší české vesničce. Někde si připomínají slavného rodáka, někde legionáře, jinde zas padlé z obou světových válek. Ve vesnici Bílek u Chotěboře si ale můžou lidé připomenout taky jiné „hrdiny“ – sovětské vojáky, kteří u obce zemřeli po srpnové invazi v roce 1968. Nikde jinde na Havlíčkobrodsku podobná památka okupanty nepřipomíná.
Okolí Havlíčkova Brodu patřilo k nemnoha částem republiky, která po tragické noci z 20. na 21. srpna 1968 neoobsadila sovětská armáda. Úkol okupovat oblast v okolí Brodu totiž připadl Polákům. Ti se na většině významnějších míst okresu poprvé objevili 22. nebo 23. srpna.
První Sověti pak do okolí Havlíčkova Brodu dorazili dokonce až pět dní po okupaci. Zatím se ale neusídlili nastálo. Objížděli jen jednotlivé obce a hořekujícím občanům vykládali, že přijeli, aby zabránili kontrarevoluci.
Natrvalo se v okrese ubytovali až v říjnu 1968, kdy se z republiky začaly stahovat zbývající okupační armády. Jedním z míst, kde dočasně (ve skutečnosti víc než 20 let) přebývali, byl bývalý muniční sklad v Bílku u Chotěboře. Ten pro ně musela československá armáda na příkaz sovětského velení kvapně vyklidit v první polovině října.
Na brigádu
Snad aby se sovětští vojáci pokusili veřejnost přesvědčit, že Československu přijeli opravdu na pomoc, účastnili se různých besed s mládeží nebo pracovních brigád. Vojáci z Bílku například pravidelně dojížděli pracovat do Chotěbořských strojíren.
A pak přišel 14. červenec 1969 a událost, která není dodnes zcela vyjasněná. Víme o ní ale následující: skupina sovětských okupantů se vracela z pracovní směny. Během návratu se vybourali a při tragické nehodě tři z nich zemřeli.
Československé úřady tuto událost nikdy řádně nevyšetřily (otázka je, zda ji vůbec vyšetřovat začaly) a jestli ji objasňovali sovětští důstojníci, nevíme. Mezi obyvateli Bílku je ale velmi rozšířená legenda, že voják, který auto řídil, byl důstojník, který byl velmi silně opilý. Zda to je pravda či ne, už nikdo nikdy nepotvrdí. Nebylo by to však nijak překvapivé. Opilí sovětští vojáci totiž v Československu po roce 1968 nehod (včetně těch tragických) zavinili celou řadu.
Jak je uctít?
Nedlouho po nehodě se angažovaní svazáci z Chotěbořských strojíren rozhodli, že památku mrtvých sovětských vojáků by měli připomenout. Prosadili proto výrobu pomníku, který byl následně odhalen nedaleko od místa nehody.
Nutno podotknout, že podobných památníků během normalizace vznikla celá řada, drtivá většina z nich však byla po sametové revoluci odstraněna. Ten v Bílku ale (z nejasných příčin) zůstal na svém místě. Petr Tvrdý (který se tématem zabývá ve své diplomové práci) tvrdí, že nikde jinde na Havlíčkobrodsku podobný pomník nemají.
Památník se nachází na okraji Bílku mezi silnicí 345 a bývalým vojenským prostorem. Paradoxní je, že hned vedle něj jsou taky pomníky věnované obětem obou světových válek, tedy lidem, kteří – na rozdíl od sovětských okupantů – za svobodu Československa skutečně bojovali. A padli většinou v boji a ne proto, že nedokázali vydržet střízliví…

