Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views :
img

SRNA index: Střety se zvěří v Česku, Vysočina druhý nejrizikovější kraj

/
/
/
239 Zobrazení



Generali Česká pojišťovna spolu s Centrem dopravního výzkumu, v. v. i (CDV) přináší sedmé vydání SRNA indexu, který vždy na podzim a na jaře informuje o výši škod i přehledu nejrizikovějších míst ve vztahu ke střetům vozidel se zvěří v Česku. Z pohledu střetů se zvěří v Česku je Vysočina druhý nejrizikovější kraj.

SRNA index pracuje s počtem nehod zaneseným v policejních statistikách, výší škod na majetku, zdraví i životech. Dává je do souvislosti s rozsahem silniční sítě v krajích a okresech. Data jsou tak mezi sebou porovnatelná.
Od letošního dubna do září evidují policisté na silnicích v kraji 1017 střetů vozidel se zvěří. Škody za ně přesahují 58 milionů korun.
Podzim přináší motoristům řadu nástrah. Patří mezi ně kromě počasí zejména přechod na zimní čas a s tím spojené riziko zvýšeného pohybu zvířat u silnic. „Odpolední dopravní špička se tak skokově přesouvá do pozdějších hodin, kdy jsou již více aktivní zvířata, následkem bývá významný nárůst střetů motorových vozidel se zvěří,“ upozorňuje Michal Bíl, expert na problematiku srážek se zvěří z Centra dopravního výzkumu, v.v.i. (CDV).


Stejný počet srážek, škody vyšší

Aktuální vydání SRNA indexu za období duben až září 2022 odhalilo jasný trend: zatímco meziročně počet sražené zvěře v Česku nerostl (7310 proti 7329), o 10 % se zvýšila škoda, kterou tyto nehody generují. „Zatímco loni za shodné období srážky se zvěří způsobily škody za 395 milionů, letos je to už 438 milionů korun,“ upozorňuje Patrik Nauš, senior manažer likvidace pojistných událostí z Generali České pojišťovny. Velmi podobně vypadá situace i na Vysočině. Ve srovnání s dubnem až zářím 2021 se počet nehod výrazně nezměnil (1029 proti 1017), škoda za ně je ale o 6,5 milionu korun vyšší a činí celkem 58,13 milionů korun. Náklady na pojistné události totiž rostou společně s tím, jak se zvyšují ceny materiálů, náhradních dílů ale také práce v servisech. Pojištění tak představuje stále důležitější a užitečnější nástroj na vyrovnání se s finančními následky po nehodě se zvířetem.

Nejhorší úsek nedaleko Třebíče

Policejní statistiky na Vysočině evidují výrazně více srážek než v sousedním Jihomoravském kraji (85). Škoda na zdraví, životě a majetku způsobená srážkami se zvěří je podle SRNA indexu na Vysočině ve srovnání se zbytkem republiky také nadprůměrná – v přepočtu činí 11 456 korun na kilometr. Celková škoda v rámci kraje pak činí 58 128 200 korun. Nadprůměrná je i četnost srážek se zvěří v kraji. Zatímco na silnice v celém Česku připadá průměrně jeden střet se zvěří na každých šest kilometrů, na Vysočině je to kilometrů jen pět.

Jednoznačně nejrizikovějším úsekem v kraji je silnice II/360 mezi Pocoucovem a Trnavou severně od Třebíče. Na části silnice dlouhé necelého 3,5 kilometru ve sledovaném období došlo k 27 srážkám vozidel se zvěří. Výrazně rizikový na této silnici je úsek o délce 188 metrů (jeho střed můžete vidět zde), kde došlo ve sledovaném období k deseti střetům se zvěří o celkové škodě 525 100 korun.

Doporučení předvídat
Změna času z letního na zimní znamená především příchod tmy a šera do období, kdy dominuje dopravní špička. Zatímco zvěř své chování nemění, motoristé na silnice vyrážejí za situací, kdy kvůli posunu času odpoledne slunce zapadá stále dříve.
Doporučení odborníků jak z oblasti dopravy, tak ochrany přírody se shodují:

  • řídit s vědomím, že volně žijí živočichové se u silnice mohou objevit kdekoliv a kdykoliv,
  • největší riziko je u zalesněných úseků, ale také na okraji obcí,
  • objeví-li se jeden živočich, pravděpodobnost, že ho bude následovat další, je vždy vysoká,
  • v případě krizové situace je vhodné intenzivně brzdit a držet volant tak, aby auto nevyjelo do protisměru nebo mimo silnici,
  • snaha vyhnout se zvířeti může přinést posádce vyšší riziko následků (náraz do stromu, vjezd do protisměru apod.).

„Z našich statistik jasně vyplývá, že riziko střetu se zvěří je nejvyšší dvě hodiny po západu slunce a hodinu před jeho východem. Jsou to právě ranní hodiny, kdy počet střetů s vozidlem na podzim roste až čtyřnásobně. Absolutně nejhorší je ale celoročně období kolem 22.00,“ přináší souvislosti Patrik Nauš z Generali České pojišťovny.

Doporučení, co dělat po střetu se zvěří
1. Zapněte výstražná světla, a pokud to dovolí situace, ihned postavte na silnici varovný trojúhelník. Řádné označení místa dopravní nehody považují dopravní policisté z pohledu bezpečnosti za naprostý základ.
2. Došlo-li ke zranění posádky, volejte záchrannou službu na lince 155. Jakmile to půjde, kontaktujte Policii ČR na lince 158. Ta vyrozumí správce příslušné honitby, který přijede a o zvěř se postará.
3. Kontaktujte asistenční linku pojišťovny. Případně využijte Linku pomoci řidičům – 1224. Informaci o telefonních číslech najdete na tzv. zelené kartě. Když tomu nebude nic bránit, následky srážky pro pojišťovnu vyfoťte nebo pořiďte video. Pojišťovna zařídí rovněž odtah nepojízdného vozidla.
4. Zraněnou zvěř ze silnice sami neodklízejte, protože může způsobit zranění pro změnu ona vám.
5. V žádném případě není možné si sraženou zvěř ponechat!
Právo manipulace mají myslivci. Ponechání si zvířete by z pohledu zákona mohlo být hodnoceno jako pytláctví.

  • Facebook
  • Twitter