SRNA index: Srážka se zvěří na Vysočině hrozí každého 5,5 kilometru

Generali Česká pojišťovna spolu s Centrem dopravního výzkumu, v. v. i (CDV) vydávají potřetí SRNA index, který vždy na jaře a na podzim přináší aktuální informace o výši škod i přehled rizikových míst ve vztahu ke střetům vozidel se zvěří v Česku. Škoda na kilometr silnice na Vysočině je skoro 9 000 korun.

SRNA index pracuje s počtem nehod zanesených v policejních statistikách, výší škod na majetku, zdraví i životech. Dává je do souvislosti s rozsahem silniční sítě v krajích a okresech. Data tak lze mezi sebou porovnat.

Na Vysočině došlo v období mezi dubnem a zářím letošního roku k 909 střetům vozidel se zvěří. Meziročně jde o drobný pokles, který kopíruje celostátní trend úbytku počtu srážek se zvěří, způsobenými koronavirovými opatřeními.

První vlna koronavirové krize se projevila i utlumením dopravy na českých silnicích. Ta se podle Michala Bíla z Centra dopravního výzkumu, v .v. i výrazně snížila hned na začátku března. „V 11. týdnu roku prudce poklesla intenzita dopravy, a to především na silnicích I. tříd a dálnicích. Následně se intenzita dopravy postupně zvyšovala, a to až do 25. týdne, kdy se vrátila na úroveň z předchozích let,“ vysvětluje.

Pokles dopravy se ale projevil i na poklesu úmrtnosti zvěře na silnicích. Po zavedení karanténních opatření na začátku března totiž došlo k meziročnímu poklesu četnosti srážek vozidel se zvěří. „Snížení počtu srážek se zvěří je naprosto jednoznačně dáno nižší intenzitou dopravy danou opatřeními Covid-19,“ potvrzuje Miloš Fischer z Českomoravské myslivecké jednoty.

Jasná data přináší SRNA index, vydávaný dvakrát ročně Generali Českou pojišťovnou. Zatímco loni v období mezi dubnem a zářím došlo na českých silnicích k 7 872 nehodám, letos v tomto období bylo evidováno „jen“ 7 238 srážek. Na Vysočině se tento celostátní trend projevil velmi mírně také. Zatímco loni mezi dubnem a zářím došlo v regionu k 915 srážkám se zvěří, letos jich bylo policií evidováno 909. Vzhledem k hustotě silniční sítě v kraji to znamená, že ke srážce se zvěří za sledované období došlo každého 5,5 kilometru, což je horší hodnota než průměrných 6,2 kilometru v rámci celé České republiky.

Pokles nehodovosti na silnicích se projevil i v číslech registrovaných škod z povinného ručení a havarijního pojištění. „U některých pojištěných rizik jsme zaznamenali pokles o více než třetinu. Naopak nám ale skokově rostly menší, tzv. parkovací škody, které vznikají nejčastěji během manévrování u supermarketů, kam lidé v době karanténních opatření v autech jezdili s větší intenzitou,“ uvádí Patrik Nauš, senior manažer likvidace pojistných událostí z pojištění motorových vozidel Generali České pojišťovny. Srážek se zvěří v období od dubna do září meziročně nepatrně ubylo. „Přesto jich s klienty denně řešíme v průměru třicet,“ upřesňuje Patrik Nauš.

Srážky na Vysočině nad průměrem republiky
Policejní statistiky v kraji evidují za sledované období více srážek se zvěří než v sousedním Jihomoravském kraji (537) nebo Pardubickém kraji (374). Škoda na zdraví, životě a majetku způsobená srážkami se zvěří je podle SRNA indexu na Vysočině ve srovnání se zbytkem republiky nadprůměrná – v přepočtu činí 8 975 korun na kilometr.

Podle nejaktuálnějších dat porovnání s ostatními kraji je v kraji nadprůměrné i riziko četnosti srážek se zvěří. To znamená, že s ohledem na délku silniční sítě v kraji došlo k většímu počtu srážek se zvěří než ve zbytku republiky. V kraji došlo průměrně k jedné srážce se zvěří každého 5,5 kilometru, zatímco průměr Česka (bez údajů z Jihočeského a Plzeňského kraje, které srážky se zvěří neevidují standardizovaným způsobem) je jedna srážka na každého 6,2 kilometru.

Covidová opatření změnila chování zvěře
Snížení počtu srážek zvěře však neznamená, že zde riziko neexistuje. Srážka osobního automobilu s divokou zvěří je na českých silnicích stále významné téma. Ve sledovaném období bylo chování zvěře ovlivněno velkým nárůstem počtu návštěvníků krajiny: lidé častěji chodili do přírody, a to i proto, že nejeli na zahraniční dovolenou. To vedlo k tomu, že se zvěř začala chovat jinak. „Zvěř je velmi silně rušena a svoji aktivitu přesunuje více do nočních hodin. Zároveň ale před turisty uniká i přes komunikace a kvůli tomu dochází ke srážkám během celého dne, tedy mimo tradiční hodiny po západu a před východem slunce,“ doplňuje Miloš Fischer.

Podle dat Generali České pojišťovny průměrná výše škody, kterou taková nehoda na vozidle napáchá, přesahuje 42 000 korun. „V posledních letech stoupá výše pojišťovnou vyplacené částky po srážkách se zvěří. Za rok 2019 Generali Česká pojišťovna vyplatila motoristům na škodách způsobených střetem se zvířetem přes 430 milionů korun. To je oproti roku 2014 o 250 % více. Počet pojistných událostí se rovněž oproti roku 2014 zvýšil o 170 %,“ uvádí Patrik Nauš z Generali České pojišťovny.

Rozptyl škod je přitom do značné míry závislý na tom, s jakým zvířetem se auto srazí. Nejnákladnější bývají škody způsobené srážkou s prasetem divokým. Nejvíce pak pojišťovna vyplácí za opravy vozidel z kategorie SUV. Podle dat CDV však pod koly automobilů nejčastěji končí srnčí zvěř – a to zhruba z 80 % všech případů.