
Skrz mikrofon rozdává lidem dobrou náladu v jakékoliv době
Pohodlně se usaďte ve svém oblíbeném křesle, autosedačce, na židli v práci nebo kdekoliv jinde a pusťte si Český rozhlas Vysočina. Ať už s rouškou nebo bez ní, uslyšíte každý den usměvavou holčinu z Vysočiny. Hela Dvořáková totiž pracuje v rádiu, a jak je slyšet s mikrofonem to opravdu umí.
Ani v této ne moc jednoduché době neztrácí svůj originální smysl pro humor a dokáže povzbudit spousty svých posluchačů. A jak na tu celou dnešní situaci dokáže nahlížet v rádiu, se dozvíte v rozhovoru.
Ani tebe neušetřím otázky, kdy ses poprvé dozvěděla o koronaviru a jak jsi na to reagovala?
Asi hned začátkem roku, kdy se objevily první zprávy v médiích, že se pravděpodobně něco děje. Zpočátku mě to nechávalo celkem chladnou ovšem, jak začala růst čísla nakažených a posléze mrtvých, tak už jsem lehce nervózní byla. A moje další reakce byla natočit co nejdřív rozhovor na tohle téma, aby lidé dostali potřebné informace a dokázali se v celé situaci lépe z orientovat.
Jak se změnila situace v rádiu, bylo těžké vysílat v roušce, nebo jsi měla rádio home office?
To zní hezky rádio home office, ale vysílala jsem klasicky ve vysílacím studiu. S příchodem bezpečnostních opatření v rámci šíření nemoci Covid-19 i Český Rozhlas přistoupil k upravenému režimu, tak aby se předešlo riziku nákazy. V praxi to vypadá tak, že jsme rozdělení do dvou týmu a střídáme se po 14 dnech. Ale i na tom nepříjemném musíme hledat pozitiva. A já si moc vážím toho, že mohu prostřednictvím rozhlasu lidem předávat novinky a zajímavosti právě v těchto nelehkých chvílích.
Co se asi nejvíc změnilo v tvém životě v době karantény?
Krom toho, že všude chodím s rouškou na obličeji, tak trávím mnohem víc času s rodinou. Začala jsem hodně vařit a taky si už konečně osázela balkon. Občas dokonce i přestanu myslet na práci, což je v mém případě vzácný okamžik. A na nějakou dobu jsem odložila i líčidla, což asi není moc dobrá zpráva pro mé okolí, ale je to fajn.
Kromě práce v rádiu moderuješ také nejrůznější akce, chybí ti to, nebo si naopak užíváš volna?
Je pravda, že tolik volných víkendů jsem už dlouho neměla a volno si fakt užívám. Na druhou stranu ta atmosféra třeba na SP v biatlonu nebo na festivalech nebo i menších akcích má svoje kouzlo. A člověku se po čase zase začne stýskat, ale třeba už to nebude dlouho trvat a někde se potkáme. Moc se na to těším.
Málokdo si bez tebe dokáže představit Sázavafest. Myslíš si, že tě uslyšíme i letos?
Děkuji, to mě moc těší a vážím si toho, ale letos se na Sázavafestu neuvidíte ani semnou ani s Jirkou Doležalem je na čase dát prostor i jiným kolegům. Ale potkáme se určitě jinde a bude to ještě letos.
Na co se nejvíc těšíš, až se situace vrátí k normálu?
Až si zajdu do kavárny na kávu a posedím s kamarády. To pro mě bude ta největší odměna.
Jestli je něco, co jsi v rádiu nestihla někomu vzkázat, můžeš to udělat tady.
Chtěla bych poděkovat tobě za milý rozhovor a popřát všem hlavně hodně zdraví a pevné nervy.