Rakouská historička pracuje na česko-rakouské učebnici dějepisu
Havlíčkův Brod – Na Letní žurnalistickou školu Karla Havlíčka Borovského přijela v úterý 21. srpna rakouská historička Hildegard Schmoller debatovat s českým historikem Jiřím Pernesem o roku 1938 jako předvečeru druhé světové války.
Když navážu na vaši debatu o roce 1938 jako předvečeru války, co byl v roce 1938 ten největší problém?
Zaprvé Hitler a vzestup jeho agrese. Zadruhé jeho zájmy a příliš veliké ambice. Jeho možnosti vzrostly dobou a mnoha kontexty a tím, že proti němu nebylo odporu tak velkého, který by ho zastavil.
Studovala jste na univerzitě ve Vídni i v Praze. Jaký je mezi tím rozdíl?
Nejzásadnější rozdíl je, že v Praze se ne každý dostal na svůj vybraný obor. V Rakousku je u celé řady oborů a za velmi nízké studijní poplatky možné studovat, co chcete. Je pro vás místo. Pouze minimum oborů má přijímací zkoušky. Já jsem začala v roce 1995 studovat ještě před Boloňským systémem. Studium nebylo rozdělené na bakalář a magistr, ale bylo diplomované až na magisterské úrovni.
Jaká je práce historičky na volné noze?
Obtížná. Když se chci zabývat nějakým tématem, musím hledat peníze pro jeho realizaci. A mnohdy jsem z finančních důvodů nucena dělat věci, které mě až tolik nebaví.
Co je náplní vaší práce jako výzkumné asistentky Institutu moderního a soudobého historického výzkumu rakouské Akademie věd?
Jsem jedna ze čtyř koordinátorů dvacetičlenného vědeckého týmu, se kterým se po tři roky snažíme o vypracování historické práce. Měla by to být česko-rakouská nebo rakousko-česká učebnice dějepisu.
Jeden z vašich oborů jsou také genderová studia. Co vás k nim přivedlo?
Vždycky mě zajímalo, proč a jakým způsobem byly ženy znevýhodněny. Nechtěla jsem zůstat na úrovni vlastní reflexe, ale chtěla jsem tento problém studovat vědecky. Jaké mechanismy se za tím skrývají, jestli jsou systémového charakteru. Měla jsem na zřeteli znevýhodnění žen ve společnosti a ve vědách, což jsou věci, které se mě přímo jako ženy a vědkyně dotýkají.
Hildegard Schmoller
- Studovala historii a politologii na Vídeňské univerzitě a Karlově univerzitě
- Zaměřuje se na dějiny středovýchodní Evropy a na kolektivní paměť
- Pracuje jako historička na volné noze a výzkumná asistentka na rakouské Akademii věd
- Díla: Krize, válka a nový začátek: Československo a Rakousko v období 1933 – 1948; Třetí Československá republika z pohledu Rakouska
Autorka: Yvetta Hynčicová
Foto: Jaroslav Loskot
