Předávání státních vyznamenání

Ve Vladislavském sále Pražského hradu se v pondělí 28. října uskutečnilo udílení státních vyznamenání prezidentem České republiky Milošem Zemanem. Bylo vyznamenáno celkem 42 osobností a mezi nimi byl i občan Havlíčkova Brodu Jan Schneider.

Ten převzal Medaili Za zásluhy. Jan Schneider byl bezpečnostní analytik, je publicista a signatář Charty 77, ve druhé polovině sedmdesátých let spolupracoval s kapelou The Plastic People of the Universe. Kvůli podpisu Charty 77 byl nucen pracovat jako železniční dělník. Po listopadu 1989 působil ve zpravodajských službách, kromě jiného zastával funkci ředitele Kanceláře Rady vlády pro zpravodajskou činnost.

Od kdy jsi obyvatelem Havlíčkova Brodu?
Do Brodu jsem se přiženil v roce 1980, když jsem na vysokoškolských kolejích potkal krásnou spolužačku mé švagrové.

Jaké je tvoje současné zaměstnání?
V současné době jsem plně zaměstnán jako důchodce samostatně výdělečně činný, protože bych se jinak ukousal nudou, a navíc jsem hubatý a sleduji svět a nějak to všechno musí ven. Měl jsem zajímavý život a získal jsem – někdy i necíleně – určité životní zkušenosti. Když sleduji, jak odborně i lidsky nepolíbení novináři píší o zpravodajských a bezpečnostních záležitostech, tedy o branži, v níž jsem strávil mnoho let a zabývám se jí dosud, nedá mi to a musím reagovat. Největší pohanou a diskreditací této branže je její politizace a ideologizace, a tak se snažím proti tomu něco dělat. Problémem je, že novodobí aktéři „hybridní války“ používají prostředků hybridní války a osočují z toho druhé, přičemž v rámci údajné ochrany liberální demokracie používají totalitní manýry a nositelům „protivných“ názorů všemožně brání v přístupu do médií a snaží se je umlčet, překřičet nebo dokonce vymazat z dějin. V mém případě se o to pokusil jakýsi Prokop Tomek, který má tu drzost se nazývat historikem: kniha se zabývala vztahem Státní bezpečnosti k obyvatelům havlíčkobrodského okresu. V knize nejsem zmíněn, a to ani v poznámce pod čarou. Jako bych tu nebyl, jako bych tu nežil. Docela výmluvné, že? Takže je vidět, že námětů mám dost!

Kdo tě navrhl na státní vyznamenání?
Ve wikipedii se píše, že „návrh na udělení státního vyznamenání může prezidentovi podat občan, skupina občanů či organizace. Ze zákona své návrhy předkládá také Poslanecká sněmovna PČR, Senát PČR a Vláda ČR. Prezident však k návrhům nemusí přihlížet a může vyznamenat také bez návrhu.“ Já nevím, jak se to mé vyznamenání „narodilo“, a ani nevím o nikom z vyznamenaných, kdo by to věděl.

Kdy jsi dostal pozvání k převzetí?
Nejdřív bylo telefonické vyrozumění, které mi vyrazilo dech. Jistotu, že nejde o kanadský žertík, jsem získal až 10. října, kdy bylo avizováno, že v případě premiérovy kontrasignace mi prezident vyznamenání udělí. Potom přišlo oznámení, že se tak stalo, a pak už přišly pozvánky.

Byl s tebou někdo z rodiny?
Ano, byla se mnou manželka, protože bez ní bych nikdy nemohl prožít život tak, aby dospěl k takovému ocenění. Tak, jako je prezident v této situaci více než kdy jindy „pošťákem“, který to vyznamenání předává, tak já jsem taky trochu jako pošťák to vyznamenání převzal pro svou ženu. A taky pro mou matku, která právě 28. října slavila 85. narozeniny.

Co pro tebe znamená převzetí státního vyznamenání?
Chceš slyšet pravdu? Pak tedy kýble špíny a pomyjí na mou hlavu. Bez jakýchkoliv argumentů, většinou anonymně, nebo bez možnosti se bránit. Jednak jsem špatný já, anebo prezident Zeman, anebo oba. Jestliže však věřím tomu, co dělám, a jestli prezident „dal palec“ na to, že za to mám být vyznamenán, pak má tento prezident pravdu a pro mne je to čest. Ale abych to dopověděl – nejen špínu a závist až nenávist mi vyznamenání přineslo. Mnohem více bylo pěkných a vřelých gratulací, někdy i od lidí, od nichž bych to ani moc nečekal. Celkově je ten můj pocit z reakcí lidí velmi pozitivní. Zdá se mi, že je v duchu prezidentova projevu, kterým mnohé naštval, protože byl velmi smířlivý a pozitivní a nedal jim očekávané záminky k tomu, aby na něj vychrstli svou žluč. Velmi bych si přál, aby ubývalo těch, co nenávistně hlásají lásku a pravdu, a aby po třiceti letech skončila studená občanská válka.

Úvodní foto: Jan Schneider po převzetí státního vyznamenání