Počet případů klíšťové encefalitidy na Vysočině zatím třetinový, hlavní nápor hygienici teprve očekávají

V průběhu června přibyly na Vysočině jen tři další případy klíšťové encefalitidy, což je pouhá třetina toho, co bylo loni v červnu. Podobně se liší i meziroční porovnání počtu případů od začátku roku. V loňském roce od ledna do června zaznamenali krajští hygienici dvacet případů, letos je to pět.

Vyplývá to z údajů připravovaných Státním zdravotním ústavem. Za momentálně nižší počet případů oproti loňsku může špatné počasí a hygienická opatření, která lidem znemožňovala na jaře volně cestovat. Hlavní vlnu proto můžeme očekávat v následujících týdnech až měsících.

Výrazně menší počet případů má od začátku roku i lymeská borrelióza, ačkoliv zde počty procentuálně tolik neklesaly. Zatímco od ledna do června 2020 jich bylo 147, letos je to 96. Jednou z příčin, proč počet případů klíšťové encefalitidy ani lymeské borreliózy zatím příliš nestoupá, může být i nevlídné jarní počasí. „To mohlo vést k nižší aktivitě klíšťat i pohybu lidí v přírodě. Přispívajícím faktorem mohou být také opatření proti šíření koronaviru, kdy část sezóny omezovala lidem klasické hromadné venkovní aktivity, jako například hromadné sportovně-rekreační akce, nebo školy v přírodě. To vše se letos odráží na počtu případů obou klíšťaty přenášených chorob,“ říká Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu.

Vlivem rozvolnění opatření a příznivého počasí, které panuje v České republice v posledních týdnech, můžeme naopak očekávat nárůst počtu nemocných. „U nemocí přenášených klíšťaty, zejména u klíšťové encefalitidy, je latence několik týdnů. V dalším období je vysoce pravděpodobné, že se počty případů budou zvyšovat a přiblíží se k obvyklým hodnotám,“ varuje lékař Jan Kynčl.

Hodnocení aktivity klíšťat
Aktivita klíšťat je na Vysočině na čtvrtém stupni (vysoké riziko) z pěti (mimořádné riziko). Doporučením před pobytem v přírodě je použití repelentu, vhodně se obléknout, po pobytu v přírodě se prohlédnout, případně odstranit přisátá klíšťata.

Nespoléhejte se na štěstí
Klíšťata se zdržují nejraději v travnatých a listnatých porostech. To znamená, že na vás kromě lesa mohou zaútočit při pikniku v městském parku i na vlastní zahradě. Klíšťata se nerodí nakažená nemocemi, které přenáší. Zpravidla se sama nakazí už ve svém prvním vývojovém stadiu sáním krve infikovaných drobných polních a lesních hlodavců, v nichž virus dlouhodobě přežívá a rozmnožuje se.

Proč na někoho klíšťata jdou a na někoho ne, zatím není vědecky potvrzené, proto nespoléhejte na domnělé štěstí a náhodu a raději vsaďte na obezřetnost. Aktivita klíšťat se může měnit během dne. Vysoká je obvykle ráno, poté klesá a po poledni bývá (hlavně pokud je sucho) minimální. Opět pak může začít prudce stoupat se zvyšující se vlhkostí večer.

Obě onemocnění dokážou pořádně potrápit, liší se však původem i léčbou. Zatímco lymeská borelióza je způsobena bakteriemi a je tedy k její léčbě možné použít antibiotika, v případě virové klíšťové encefalitidy lékaři pouze mírní příznaky onemocnění. Účinnou prevencí proti klíšťové encefalitidě je očkování. To přitom využívá pouze 33 % Čechů.

Očkování i v průběhu letních měsíců
Očkování proti klíšťové encefalitidě je vhodné absolvovat i v období aktivity klíšťat. Při tzv. zrychleném schématu se druhá dávka aplikuje už 2 týdny po první a za dalších 14 dní je možné očekávat dostatečnou ochranu. Pro třetí dávku je třeba k lékaři zajít po šesti až dvanácti měsících. Doba na přeočkování, už jen jednou dávkou, je v závislosti na věku po dalších třech nebo pěti letech. Průměrná cena jedné dávky je 900 Kč a zdravotní pojišťovny na ni přispívají v rámci svých preventivních programů.

Při ochraně před klíšťaty je vhodné držet se základních bezpečnostních pokynů:
• Zvolit oblečení (zejména kalhoty) z hladké, světlé látky; naopak nebrat tmavé oblečení z látky s chlupem. Světlá je vhodná proto, že klíště je na ni lépe vidět (není pravda, že by klíšťata méně lákala).
• Aplikovat na oblečení repelentní přípravek (zejména na spodní část nohou, od kolen níže). Pokud je u přípravku uvedeno dávkování a doba účinku na komáry, je třeba počítat s tím, že pro klíšťata bude účinnost přibližně poloviční.
• „Ochrana repelentem a dlouhé nohavice ale nejsou 100% ochranou a často nás ani nenapadne používat je ve městě,“ dodává Hana Cabrnochová, praktická lékařka pro děti a dorost z Prahy.
• V terénu ohroženém výskytem klíšťat nesedat (nelehat) na zem, ani při použití části oblečené jako podložky.
• Pohybovat se po cestách a nevstupovat volně do trávy, bylinné vegetace a křoví.
• Při chůzi občas prohlédnout spodní část nohou (nohavice, punčochy) a sejmout eventuálně zachycená klíšťata.