Pětina Vysočiny je očkovaná proti klíšťové encefalitidě, odborníci doporučují očkování neodkládat

Na týden od 20. dubna připadá Světový a Evropský týden očkování. Česká republika je ve výskytu klíšťové encefalitidy zemí s nejvyšším počtem případů v Evropské unii. Na Vysočině bylo v loňském roce zaznamenáno 76 případů klíšťové encefalitidy, tedy téměř 10 % z celkového počtu v České republice (774).

Na Vysočině je proočkováno pouze 20 % obyvatel, což je nejméně v ČR, devět procent pod celorepublikovým průměrem. Důležitost očkování proti klíšťové encefalitidě letos narůstá nejen kvůli tomu, že odborníci očekávají růst populace klíšťat z důvodu přemnožení hlodavců, ale také vzhledem k vyšší pravděpodobnosti, že budou obyvatelé Vysočiny trávit letní dovolenou v rámci České republiky. Česká republika přitom patří k tzv. plně endemickým územím klíšťat nakažených klíšťovou encefalitidou. To znamená, že klíště přenášející virus klíšťové encefalitidy je možné potkat prakticky kdekoli, včetně městských parků, zahrad a dětských hřišť. Dle České vakcinologické společnosti je možné provádět očkování i během šíření infekce Covid-19.

Vytoužené očkování proti Covid-19 vs. existující očkování
Odborníci v různých státech se nyní zaměřují na přípravu očkovací látky proti Covid-19. Na tu s napětím čeká i veřejnost. Přesto ale lidé nevyužívají možnost očkování proti dalším nemocem, které ohrožují zdraví a mohou způsobit dokonce i smrt. „Je paradoxní, že lidé volají po neexistujícím očkování proti Covid-19, ale na druhou stranu plně nevyužívají očkovací látky, které lékaři k dispozici mají a které chrání před dalšími vážnými onemocněními. Jako příklad může sloužit očkování proti klíšťové encefalitidě nebo chřipce. Někteří dokonce odmítají i povinná očkování – situace kolem očkování proti spalničkám je všeobecně známá. Je otázkou, jak se postaví k situaci tito odmítači očkování. A další otázkou též je, zda si budou lidé ochotni za své zdraví připlatit, pokud očkování bude k dispozici,“ říká lékařka Lenka Petroušová z Fakultní nemocnice Ostrava.

Věk je rizikový faktor
Stejně jako v případě COVID-19 nebo chřipky, je klíšťová encefalitida onemocnění, u nějž se riziko závažného průběhu zvyšuje s věkem. U klíšťové encefalitidy přitom problémem ve vyšším věku není pouze vyšší riziko vážnějšího průběhu, ale také rostoucí podíl nemocnosti. Mezinárodní studie zaměřená na situaci v České republice, Slovensku a Rakousku ukázala, že nejvíce případů klíšťové encefalitidy připadalo na vyšší věkové skupiny. Bohužel u těchto věkových skupin je proočkovanost v České republice velmi nízká. Ve skupině nad 55 let je očkovaný jen přibližně každý pátý. „Je paradoxní, že senioři očkování velmi potřebují, přesto se proti klíšťové encefalitidě nechrání,“ uzavírá MUDr. Petroušová.

Prevence je levnější
V prevenci klíšťové encefalitidy nestačí spoléhat pouze na opatření omezující přisátí klíštěte jako jsou dlouhé nohavice a repelent při cestě do přírody. To dokazují i počty nakažených, které jsou v České republice dlouhodobě vysoké. Případná pracovní neschopnost přitom trvá i u pacienta s „lehčím průběhem“ 4–6 týdnů, následky ale mohou být i trvalé. Dlouhodobá pracovní neschopnost pak znamená pro pracovně aktivní skupinu nemocných a jejich blízké nejen velkou sociální a zdravotní zátěž, ale také zátěž finanční. Účinná prevence spočívá v očkování. Základní očkování probíhá ve třech dávkách aplikovaných s časovým rozestupem. Náklady na jednu dávku činí přibližně 900 Kč, přičemž je možné požádat o příspěvek na očkování u pojišťovny. Ten se uplatňuje i v případě přeočkování, které probíhá jednou dávkou po třech až pěti letech.

Česká vakcinologická společnost

Stanovisko k očkování v souvislosti s Covid-19

• Pravidelná, hrazená i další doporučená očkování (týká se nejen dětí ale i dospělých) je možné provádět bez omezení i v současné epidemiologické situaci.
• S ohledem na nejasnou délku trvajících opatření v souvislosti se šířením onemocnění Covid-19 není vhodné očkování odkládat, umožní-li to provozní a epidemiologické možnosti.
• Česká vakcinologická společnost doporučuje očkování plánovat v jiných ordinačních hodinách než pro akutně nemocné pacienty.
• Očkování se neprovádí u osob v karanténě pro onemocnění Covid-19 nebo u osob se zvýšenou tělesnou teplotou a příznaky akutního onemocnění. V těchto případech se pokračuje v očkování po jejich skončení.
• Případná nepoznaná inkubační doba onemocnění Covid-19 u dospělých bez klinických známek onemocnění nepředstavuje pro očkování riziko.
• Odkládání očkování dětí může vést k prodloužení období vnímavosti k danému infekčnímu onemocnění a riziko nákazy infekcí, proti níž očkování probíhá, je tak při dodržování režimových opatření vyšší než riziko nákazy dítěte onemocněním Covid-19.