Pamětní deska na Jakubském náměstí v Jihlavě připomíná letce RAF Viléma Götha
Vedle kostela sv. Jakuba Většího v Jihlavě byla ve středu 7. září slavnostně odhalena pamětní deska připomínající letce RAF plk. Viléma Götha. Odvážný Jihlavan, který v domě na Jakubském náměstí č. 10 bydlel, se narodil 22. dubna 1915 v Brně.
Život letce Viléma Götha byl těsně spojen s Jihlavou a Dačicemi, kam se jeho rodina přestěhovala. Umístění pamětní desky na dům, kde letec v Jihlavě bydlel, inicioval zejména jeho synovec Čestmír Göth, a to ve spolupráci se Sdružením válečných veteránů a náměstkem primátorky města Jihlavy Martinem Laštovičkou. Slavnostní odhalení se uskutečnilo za účasti zmíněných iniciátorů, radního Kraje Vysočina Karla Janouška, zástupců Armády České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky a Policie České republiky.
„Děkujeme městu i všem zúčastněným. Dnes to bylo nádherné a velmi nás to dojímá. Podobné akce jsou důležité, protože upevňují naší demokracii, drží nás pohromadě a upevňují naše vztahy,“ vyjádřil při slavnostním odhalení desky synovec letce Čestmír Göth, který zde byl s manželkou Helenou a syny Čestmírem a Petrem.
„Děkuje rodině pana plukovníka, která se po mnoho let snažila upozorňovat město na výjimečnost tohoto domu na Jakubském náměstí. Pamětní deska bude odhalena k připomínce jihlavského hrdiny, který položil nejvyšší oběť – svůj život v boji za vlast a svobodu v boji proti okupantům za druhé světové války,“ vyjádřil při slavnosti náměstek primátorky Martin Laštovička, který při proslovu podrobněji přiblížil život Viléma Götha, přičemž dokonce citoval z jeho bitevních záznamů.
Jizva u koutku úst
Vilém Göth se k nástupu na základní vojenskou službu přihlásil dobrovolně po maturitě na telečské reálce. Touhu po vojenské uniformě zdědil po svém otci, který byl vojákem z povolání. Narukoval v říjnu 1934 k Leteckému pluku 2 do Olomouce. Absolvoval školu pro důstojníky v záloze při Vojenském leteckém učilišti v Prostějově. Krátce pak sloužil v Brně, kde při cvičném letu poprvé havaroval a pobyl osm týdnů ve vojenské nemocnici. Z havárie si odnesl památku – jizvu u koutku úst. Po absolvování Vojenské akademie v Prostějově a v Hranicích sloužil jako poručík letectva a v Prostějově a v Piešťanech jako polní pilot – stíhač.
Do boje za vlast se rozhodl odejít v noci z 12. na 13. června 1939. Jeho první cesta vedla do Polska, kam se dostal v nákladním vlaku skrytý pod uhlím. Odjel spolu s důstojníky Zdeňkem Skořepou (jemuž byla pamětní deska loni v Malátově ulici), Adolfem Zeleným, Karlem Partlem a Leopoldem Havlíkem. Po registraci na čs. konzulátu v Krakově odjel na konci července 1939 spolu s dalšími čs. vojáky do Francie lodí Kastelholm z Gdyně do Calais, kde byl přijat do francouzského letectva při podpisu závazku služby v Cizinecké legii. Na základně v Chartres prodělal u Centre d´Instruction de Chasse No 6 přeškolení na francouzské stíhačky a k 1. květnu 1940 byl povýšen na nadporučíka čs. armády.
Po porážce Francie odjel z Bordeaux lodí Karanan do Velké Británie (22. června 1940 přistáli ve Falmouth), byl přijat jako Pilot Officer (P/O) do RAF a přidělen od 12. července k formující se 310. čs. stíhací peruti, s níž se jako příslušník její B letky zapojil do Bitvy o Británii. Dne 7. září 1940 sestřelil dva německé letouny Me Bf 110 u ústí Temže, ale sám musel nouzově přistát. Dne 18. října 1940 byl pak s dalšími třemi piloty odvelen k 501. britské stíhací peruti. Zahynul 25. října 1940 v boji s Me Bf 109 nad Tenderdenem, kdy se jeho Hurricane P2903 (SD-) srazil s dalším letounem od 501. peruti a havaroval u Manor Farm u Staplehurstu (Anglie). Pohřben byl 31. října 1940 na hřbitově v Sittingbourne (Kent), hrob č. W-141.
Zdroj: encyklopedie.brna.cz
