Ovce a koně vyráží opět za prací na pastviny Žďárských vrších
Ovce i koně opět míří za prací do nejrůznějších koutů Žďárských vrchů, jako první budou moci lidé pozdravit oblíbené stádo beránků na Zelené hoře. Ty se zde budou pást od 11. května až do podzimu.
Lidí ochotných vykonávat těžkou manuální práci, často v nepřístupném nebo podmáčeném terénu, ubývá. Proto je stále obtížnější zajistit udržbu podmáčených nebo svažitých travnatých pozemků ručním kosením. Ke slovu tak opět přichází pastva, která byla dříve běžná a plnila v krajině nezastupitelnou fuknci. Oproti seči má pastva navíc jiný efekt. Působí v delším časovém rozpětí, porost je spásán různorodě, zvířata zanechávají na pastvině trus, příznivý vliv má i místní rozrušování drnu, které umožní vyrůst rostlinám, které by se v jinak v hustě zapojeném porostu neprosadily. To vše přispívá ke zvýšení druhové rozmanitosti. Na pasené ploše se mohou uchytit nové rostliny, trus zvířat využije řada brouků a dalšího hymzu, který pak slouží jako potrava ptáků, jejich zvýšený výskyt je na pastvinách patrný.
Proto i letos hodlá Sdružení Krajina ve spolupráci s farmářem Milanem Daďourkem využít zvířata k péči o krajinu. První ovce se objeví už 11. května na Zelené hoře, kde díky osvícenému přístupu města Žďár nad Sázavou, mohou už třetím rokem spásat svahy kolem památkově chráněného kostela. V rámci pastvy na Zelené hoře probíhá také výzkum jejího vlivu na rostlinná společenstva, vedený Přírodovědeckou fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ten by měl v průběhu let prokázat skutečný dopad pastvy na louky v okolí kostela.
Stádo ovcí, doplněné několika koňmi, bude od konce května spásat podmáčenou louku pod rybníkem Velký Babín. Pokud tedy rádi výletíte, můžete se vydat od Žďasu po Naučné stezce Babín, která vás dovede přímo k nim.
Ovečky i koně se pak v průběhu léta budou přesouvat po různých místech Žďárských vrchů. Svůj díl práce odvedou například již tradičně na Pastviskách u Odrance, na loukách směrem ke žďárské přehradě Staviště nebo v PR Meandry Svratky u Milov.
Pastva se tak jako perspektivní způsob praktické ochrany přírody na Vysočině pozvolna rozvíjí.
