Novinka v léčení chronických ran v Nemocnici Pelhřimov
Pacientům s chronickými ranami dává naději v léčbě novinka, biologický produkt na hojení ran – Bionáplast Amnioderm. Jedním z prvních certifikovaných pracovišť na Vysočině, které se zabývá touto unikátní metodou léčby, je chirurgická ambulance pelhřimovské nemocnice.
Tam se pod vedením lékařky Jitky Horákové tato nová metoda zařadila do spektra postupů, které specializovaná Ambulance chronických ran svým pacientů nabízí. Tato ambulance s nástupem nových materiálů a technologií, týkajících se uzávěrů kožních defektů, doplnila škálu odborných chirurgických ambulancí nemocnice a pro pacienty je přístupná v pavilonu akutní medicíny každý čtvrtek od 13.00 do 15.00. Ročně provede v rámci mezioborové spolupráce více než pět set ošetření.
Jako chronickou ránu, tedy neobvykle pomalu se hojící kožní defekt s možnou destrukcí dalších anatomických struktur, je označován takový defekt, jenž ani po 6-9 týdnech adekvátní léčby nevykazuje známky hojení. Příčiny jejich vzniku jsou různé. „Jde především o defekty, jejichž podkladem bývají cévní a metabolická onemocnění, dekubity nebo poúrazové a pooperační rány. Jako komplikující faktory přistupují infekce, zhoršená mobilita či nutrice a přidružená onemocnění. Obvykle musíme ve svém přístupu ke konkrétnímu defektu zvažovat kombinaci pro hojení nepříznivých okolností“, informovala specialistka v oboru chirurgie Jitka Horáková.
Hojení obecně vyžaduje buněčnou a tkáňovou regenerační schopnost a ta bývá u dlouhodobě se nehojících ran nedostatečná nebo vyčerpaná. A právě ke krytí takových defektů byl metodami tkáňového inženýrství a buněčné manipulace z lidské amniové membrány vyvinut preparát Amnimoderm. „Bionáplast je průlomová v tom, že se jedná o tkáňový preparát, v podstatě transplantát, obsahující bioaktivní složky pupečníku a placenty. Jeho aplikace pacienta nezatěžuje, ošetření probíhá ambulantně. Jde o jeho prosté přiložení na připravenou plochu defektu, kde je pak následně vstřebán a jeho složky biologické podstaty stimulují hojivé procesy granulace a epitelizace,“ přiblížila Jitka Horáková, která dosud v pelhřimovské ambulanci ošetřila bionáplastí tři pacienty.
První z nich měl poúrazový kožní defekt na bérci, jehož hojení bylo nepříznivě ovlivněno končetinovou žilní nedostatečností a tkáňovými změnami po vážné zlomenině, kterou pacient před léty utrpěl. Jinak šlo o aktivního muže ve středním věku, jemuž okolnost nehojící se rány dolní končetiny rok ztěžovala profesní, volnočasové a rodinné aktivity. Po vyčerpání doposud obvyklých postupů hojení, bylo definitivního uzávěru dosaženo už po 1. sérii aplikace Amniodermu. Aktuálně probíhá léčba pacientky s defekty při závažném žilním postižení dolní končetiny, u níž je už po první aplikaci pozorován nástup hojivých procesů, a diabetika s neuropatickým defektem plosky nohy, který byl Amniodermem ošetřen před několika dny. U obou jde o léze, se kterými se trápí již několik let.
„Moje zkušenosti s bionáplastí jsou zatím velmi příznivé. Samozřejmě záleží na mnoha okolnostech. Aby Amnioderm mohl být přínosem, je třeba plochu rány zbavit infekce, zklidnit zánět a „oživit“ ji. K tomu nám velmi dobře poslouží metody hojení, které máme zažité a odzkoušené, a Amnioderm je tak, jak doufám, efektivně doplní tam, kde narazíme na jejich limity. Prvotní aplikace bionáplasti je dvoufázová s jednotýdenním intervalem mezi aplikacemi. Už při první výměně vidíme efekt v podobě epitelizace, zmenšení sekrece a ústupu bolestivosti. Poté za obvyklého ošetřování plochy necháme „doznít“ účinek preparátu a zhodnotíme. Pokud rána na Amnioderm dobře reaguje, ale ještě není plně obnoven kožní kryt, je vhodné postup zopakovat,“ popsala zkušená pelhřimovská lékařka. Ošetření bionáplastí Amnioderm je hrazeno ze zdravotního pojištění.
