Nové silniční meteostanice vzniknou na silnici prvních tříd na Vysočině, pomáhat budou hlavně v zimě

Devět stávajících silničních meteorologických stanic na silnicích prvních tříd na Vysočině by měly v budoucnu doplnit tři stacionární silniční meteorologické stanice, které jsou v současnosti ve fázi projektové přípravy.

Poslední z devíti stanic byla uvedena do provozu v závěru roku 2020 na okružní křižovatce Kasárna, v místě křížení silnici I/23 a I/38. Ty nově projektované pak vyrostou na vytipovaných úsecích silnic, kde v zimním období dochází zejména k častému namrzání vozovky a tvorbě závějí z důvodů otevřené krajiny. Na silnici I/34 je to úsek u Onšovic na Pelhřimovsku, na silnici I/19 u Dobré na Havlíčkobrodsku a na silnici I/37 u Křižanova na Žďársku. Posledně uvedená stanice tak bude vůbec první, která na silnici I/37 na Vysočině vyroste.
Silniční meteorologické stanice, jako součást moderního systému dopravní telematiky, přitom umožňují dispečinkům zimní údržby získávání, přenos a analýzu informací o aktuální meteorologické situaci na sledovaném úseku. Na základě měření jejich senzorů (zpravidla soubor silničních a atmosférických) a analytického vyhodnocení jednotlivých měřením získaných výstupů v daném čase dokáže stanice varovat před hrozícími situacemi nebezpečnými pro silniční dopravu (např. námraza, led, mlha, silný vítr, náledí a mokrý nebo sněhem pokrytý povrch). Pracovat s těmito informacemi téměř v online čase ve vztahu ke konkrétnímu místu, umožňuje pracovníkům údržby nejen včas, efektivně a účinně na tyto kritické situace reagovat (např. optimalizací chemických posypových prostředků, množstvím nasazené techniky atd.) ale také jim na základě zkušeností a dalších informací (např. z meteoradaru) i účinně předcházet. To se sekundárně pozitivně promítá do bezpečnosti a plynulosti provozu (předcházení škodám na majetku i zdraví) i nákladů na údržbu samotnou.

Stanice jsou osazeny atmosférickými senzory pro snímání teploty a vlhkosti vzduchu a srážek. Tam kde je to účelné, je přidaný senzor pro měření směru a rychlosti větru a dohledoměr. Standardem je minimálně jedno vozovkové čidlo a také jedna až dvě statické přehledové kamery. Příslušný dispečer je tak schopen získávat informace o teplotě povrchu vozovky, bodu mrznutí vlhkosti vozovky, stavu povrchu vozovky, teplotě vzduchu, rosném bodu, relativní vlhkosti vzduchu, intenzitě srážek a obrazovou situaci (např. o hustotě sněžení) alespoň z jedné kamery. K tomu přistupují informace o směru a síle větru nebo dohlednosti.
Nové meteorologické stanice chce Ředitelství silnic a dálnic ČR uvést do provozu v druhé polovině roku 2022, aby jejich výstupy mohly být využívány v průběhu dalšího období zimní údržby.