Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views :
img

Nová naučná stezka přibližuje, kde a jak vznikala kdysi vyhlášená kadovská litina

/
/
/
384 Zobrazení



Železářství na novoměstském panství je název naučné stezky, která je nově v provozu v Kadově. Zaměřuje se na tamní slavnou železářskou historii a zahrnuje celkem šest zastavení u informačních panelů.  

„Chtěli jsme návštěvníkům, ale i místním obyvatelům přiblížit tento významný úsek historie obce obrazovou formou,“ vyjádřil se starosta Kadova Jiří Lausch.

Kadovští ke spolupráci na přípravě panelů přizvali žďárského muzejníka a historika Miloslava Lopaura, jenž je mimo jiné spoluautorem publikace Železárenství na Novoměstsku a v Kadově má rodinné kořeny.  „V Kadově se těžbou železné rudy a výrobou litiny zabývali v letech 1651 – 1874. Kadov byl současně hlavním centrem železárenství v okolí, dalšími obcemi byly Vříšť, Kuklík, Milovy nebo Křižánky. V první polovině 19. století tamní železárny zaměstnávaly na 500 lidí,“ přiblížil význam hutí v Kadově a jeho blízkém okolí Miloslav Lopaur. Některé výrobky z takzvané kadovské litiny se dochovaly do dnešních dní; jde zejména o kříže a nejčastěji jsou k vidění na hřbitovech, neboť právě kříže z ‚kadovské‘ litiny ve své době patřily k vyhlášeným a vyhledávaným hutním výrobkům.

Naučná stezka se začátkem v centru obce nejdříve přibližuje historii železářství v katastru Kadova, další panel připomene dolování v Rovných dolech a tamní zaniklý důl. Následující zastávky zájemce seznámí s místy, kde se litina ve vysoké peci vyráběla, základy milířů v Kopaninách, v nichž se pálilo dřevěné uhlí nezbytné k vytápění vysoké pece, nebo vlivem tohoto průmyslového odvětví na okolní krajinu.

Panely kadovské naučné stezky, které kromě historie nabízejí rovněž trochu luštění ve spojitosti s nově nabytými informacemi, čeká ještě doplnění o QR kódy odkazující na komiksový příběh o panu Krocarovi a nezbedném uhlíři Příbkovi. „Jak v případě Krocara, který patřil k vrchnosti zakládající hutě, tak uhlíře Příbka jde o reálné osoby, které skutečně existovaly a se železářstvím v oblasti byly spojeny,“ poznamenal Miloslav Lopaur s tím, že obec do budoucna zvažuje stezku propojit i s možností edukačních programů pro školáky.

Náklady na zřízení naučné stezky byly vyčísleny na zhruba 80 tisíc korun, z nichž přibližně 33 tisíc uhradí krajská dotace a 15 tisíc sponzorský dar od soukromého dárce.

  • Facebook
  • Twitter