Labutí rodinka se usadila nedaleko Bystřice nad Pernštejnem – Vysočina-news.cz
Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views :
Podpořte nás prosím.

Please turnoff your ad blocking mode for viewing your site content

img

Labutí rodinka se usadila nedaleko Bystřice nad Pernštejnem

/
/
/
736 Zobrazení



Venkovní teploty začínají klesat pod bod mrazu a na většině rybníků se začíná tvořit ledová krusta. To bývá často signálem pro labutě, že se mají přestěhovat na jiné místo, nejčastěji to bývá na řeky, do míst které nezamrzají. Počasí zatím ale netrápí jednu labutí rodinku, která se usídlila na rybníku za Domanínem na Bystřicku.

Každý, kdo půjde kolem, může vidět dva dospělé jedince a čtyři letošní mláďata. Labuť velká patří mezi naše největší vrubozobé ptáky. Dospělý jedinci dosahují opravdu úctyhodných rozměrů. Tělo dospělé labutě měří od zobáku až po špici ocasu i 160 cm, váží až 13 kg a v rozpětí křídel dosahuje až 240 centimetrů. Od ostatních vzácnějších druhů labutí se pozná bezpečně podle sytě oranžového zobáku s černým nehtem na špici a černou kresbou a černým hrbolem u kořene zobáku. Zmíněný hrbol je u samců v době páření výrazně zvětšený a je tak rozlišovacím znakem mezi pohlavími. Labutě velké se mohou také pyšnit extrémním počet peří. Udává se, že jedna labuť velká má dohromady zhruba 25 000 per, z nichž více než 80 % je na hlavě a krku. Ve vodě velmi dobře, ale hlavně tiše plavou a během dne dokáži spotřebovat až 4 kg potravy. Patří také mezi dobré letce, i když start bývá velmi neohrabaný. Chce-li vzlétnout, rozebíhá se po hladině a mohutně mává křídly, za letu potom křídla hlasitě sviští. Ve vzduchu ale dokáže letět až 60 km za hodinu a dokáže vzlétnout až do výšky 9 km. V období tahu jsou labutě schopné překonat až 3200 km.
U labutí je všeobecně známé, že tvoří po celý život páry a i mimo období páření jsou si věrné. Hnízdo staví na březích rybníků, jezer i klidných vodních toků, pokud jsou zarostlé rákosím či jinou pobřežní vegetací. Z naškubaných rostlin si budují vyšší pahorek, na který samička naklade pět až sedm vajec dlouhých přibližně 11 cm a následujících 35 dní je zahřívá. Sameček ji přitom bedlivě střeží a při vyrušení na každého (včetně člověka) agresivně zaútočí. Mláďata mají na rozdíl od rodičů peří šedohnědé, bílý kabát získají až následující léto, nebo svou druhou zimu. Pohlavně dospějí až ve věku čtyř let.
V zimním období se labutě stěhují na místa, kde dochází k větší koncentraci ptactva a zde vyhledávají náhradní zdroj potravy. Často se stává, že je lidé přikrmují, ale v tomto případě je nutné dávat pozor na to, co labutím donést. Určitě se nedoporučuje čerstvé pečivo, které by jim spíše mohlo ublížit. Problém u pečiva nastává také v případě, pokud je posypané kořením, nebo solí. Staré a tvrdé pečivo jim zase může poškodit trávicí ústrojí, protože nemají zuby a nemohou si ho rozmělnit. Pokud chcete jejich jídelníček přeci jenom obohatit, doporučuje se nastrouhaná krmná řepa namíchaná se šrotem, nebo vařené brambory ve slupce míchané se šrotem. Po roce 1966 hnízdilo v ČR přibližně 56 párů. V současné době je v ČR téměř 500 párů.

  • Facebook
  • Twitter